Liselotte Meier: Nacistická sekretářka se chovala k vězňům hůře než dozorci

Nacistický plakát lákající mladé ženy k službě vlasti

Nacistický plakát lákající mladé ženy k službě vlasti

Foto: Profimedia.CZ

Nacistická ideologie vyhradila ženám pouhá tři pole zájmu: kuchyň, děti a kostel. Díky tomu se na konci druhé světové války zdálo, že vinu na masovém vraždění nesou jen němečtí muži a jejich kolaboranti. Podle americké historičky Wendy Lower se ale na zločinech třetí říše přímo podílelo bezmála půl milionu mladých žen. Většina z nich nebyla nikdy potrestána.  

Na samém počátku vražedné mašinerie stály paradoxně právě ženy, a to ještě v pozici zdravotnic, které měly původně životy zachraňovat. Byly to převážně mladé sestřičky, kdo vpichoval smrtící injekce do žil fyzicky handicapovaných lidí i novorozenců a kdo doprovázel celé skupiny duševně nemocných k prvním plynovým komorám.

Několik set tisíc žen se pak vypravilo do různých koutů nově dobytých území v Polsku a západní části Sovětského svazu, aby sem doprovodily své manžele nebo tu působily na pozicích administrativních pracovnic. Po válce se hájily, že byly jen sekretářky a o masových vraždách organizovaných mužskými nadřízenými neměly potuchy. Historička Wendy Lower ve své knize Hitlerovy fúrie dokazuje opak.

Nacistické sekretářky patřily logicky k nejinformovanějším osobám v Říši: na psacích strojích ťukaly tajné dokumenty, zapisovaly detaily masakrů, předávaly příkazy k popravám a také se jich osobně účastnily.
(Zdroj: www.dailymail.co.uk, září 2013)

Zářným příkladem byla dobrovolnice Liselotte Meier, která působila ve městě Lida na území dnešního Běloruska jako asistentka nacistického důstojníka Hermanna Hanwega. Její vztah k ženatému nadřízenému nebyl čistě pracovní, což nebylo těžké dokázat, protože se pravidelně nechávala obskakovat židovskými sluhy, zatímco ležela se svým milencem v posteli zcela nahá.

O hromadných popravách židovských obyvatel rozhodně věděla, neboť při nich podávala vojákům občerstvení, a někdy dokonce osobně rozhodovala o tom, kdo bude zastřelen a kdo ušetřen. Zachránila tak život své kadeřnici i švadleně, s jejichž službami byla spokojená. Na druhé straně ale neváhala vraždit jiné, a to dokonce vlastní rukou. Spolu s Hermannem Hanwegem vyrážela do lesů hledat skrývající se Židy a střílela je jako zvěř.
(Zdroj: Wendy Lower - Hitler's Furies: German Women in the Nazi Killing Fields, vyd. 2013 by Houghton Mifflin Harcourt)

Hitlerův bunkr

Johanna Rufová: Dala jsem facku synovi Goebbelse pár hodin před smrtí

Zatímco ona sama vyvázla bez trestu, po válce se provdala a dožila v Německu jako počestná občanka, její milenec takové štěstí neměl. Zvěsti o nocích plných vášně se sekretářkou se donesly k jeho manželce, která ihned požádala o rozvod. Skandál zřejmě přispěl k tomu, že byl Hanweg na jaře roku 1944 odvelen na západní frontu. V srpnu odeslal domů poslední dopis a pak už o něm nikdo neslyšel. Předpokládá se, že padl v bojích u francouzského města Mety.
(Zdroj: www.kehilalinks.jewishgen.org)

Akční letáky