Mnoho příběhů obklopuje mýtus Lochnesské příšery a když v roce 1934 plukovník Robert Wilson poslal svou fotografii, která zachycovala něco, co vypadá jako pravěká nestvůra, do novin Daily Mail, spustila se lavina. Nadšenci se v jezeře potápěli, vědci zapojovali do svých výzkumů ponorky a umělci tvořili písně a filmy. Tajemství jezera nenechalo spát ani genetika z novozélandské University of Otago, Neila Gemmela, který se rozhodl se svým týmem odjet do Skotska a odhalit pravou totožnost bájného tvora.

Tým profesora Gemmela odebral 250 vzorků vody v různých hloubkách a shromáždil všechny formy DNA pro další analýzu. DNA ze vzorků vody byla extrahována a sekvenována, což mělo za následek asi 500 milionů sekvencí, které byly analyzovány. Podle profesora Neila Gemmella vědci odhalili tisíc vzorků, které by se daly přiřadit k netvorovi. Postupně však slevovali z možných teorií, až jim vyšla jedna, kterou pokládají za věrohodnou. (Zdroj: https://www.bbc.com/news/uk-scotland-highlands-islands-49419989)

Analýza ukázala, že ve vodě se nevyskytuje žádné DNA velkého zvířete. Rovněž nebyly nalezeny žádné důkazy o prehistorickém mořském plazu zvaném plesiosaurus, nebo o velké rybě, jako je jeseter. Oproti tomu tým vědců našel významné množství DNA úhořů známých jako elversi, kteří přicházejí do skotských řek a jezer od Sargasového moře poblíž Baham, kde se zvířata rozmnožují a kladou vajíčka.

Pravděpodovně existuje tedy v jezeře zapomenutý obří jedinec úhoře. „Naše data neodhalují velikost, ale samotné množství materiálu říká, že nemůžeme vyloučit možnost, že v jezeře Loch Ness mohou být obří úhoři a Lochnesská příšera může být obrovský úhoř.“ Řekl profesor Gemmel. (Zdroj: https://www.bbc.com/news/uk-scotland-highlands-islands-49495145)

Faktem ale zůstává, že 20 % vzorků nešlo zanalyzovat, takže si stále nemůžeme být jistí, že ve studených vodách jezera nežije nic divného. (Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=iuKk6C9KIBg)