Zázrak na dně Baltu

Mars, kdysi chlouba švédského námořnictva, byla největší a nejmohutnější válečnou lodí své doby. Pojmenovaná po římském bohu války, 31. května 1564 podlehla plamenům, šla ke dnu a vzala s sebou životy více než 800 námořníků a značné jmění zlatých a stříbrných mincí. Před několika lety objevený Mars se ukázal být nejlépe zachovaným vrakem svého druhu, přinášejícím důležitý odkaz na první generaci mohutných evropských válečných lodí se třemi stěžni.

Johan Rönnby, profesor námořní archeologie na Södertörnské univerzitě ve Švédsku, vede tým vědců, který vrak dlouhý více než 60 metrů zkoumá. Popisuje Mars jako "chybějící článek" v námořní historii, který poskytuje vhled do období, kdy se v roce 1500 začaly objevovat velké třístěžňové válečné lodě.

Zatímco lodě 17. století jsou dobře zdokumentované, poznatky o jejich protějšcích ze 16. století jsou skromné. Loď Mars však nabízí jedinečnou příležitost tuto historickou mezeru jemně překlenout. Cílem výzkumníků je zachovat loď na mořském dně a zároveň za pomoci pokročilých skenovacích technik vytvořit detailní 3D rekonstrukce.

Neúprosný osud

Richard Lundgren, spolumajitel společnosti Ocean Discovery, která sdružuje profesionální potápěče zabývající se námořní archeologií, zdůrazňuje význam těchto skenů. Vysoce přesné laserové skeny s přesností na 2 milimetry umožňují výzkumníkům rekonstruovat poslední okamžiky lodi a získat přehled o chování jednotlivců na její palubě.

Podívejte se na detailní záběry vraku Marsu:

Zdroj: Youtube

Loď Mars se potopila u pobřeží švédského ostrova Öland. Její pozoruhodné zachování se přičítá faktorům, jako jsou pomalé proudy, brakická voda a nepřítomnost lodních červů. „Zánik lodi nebyl způsobený konstrukčními chybami nebo špatným námořnickým uměním, ale spíše hrozivou bitvou proti dánsko-německému spojenectví,“ poukazuje Lundgren.

Mars, vyzbrojený na svou dobu nebývalou palebnou silou, čelil neúprosnému útoku. Válečná loď nakonec podlehla ohnivým koulím a vybuchujícím dělům, což vedlo k jejímu tragickému konci. Legenda praví, že osud lodi byl zpečetěný přeměnou kostelních zvonů na děla, která symbolizovala zpupnost švédských králů snažících se oslabit moc katolické církve.

Pro badatele, jako je Rönnby, není Mars jen pouhou lodí, je to bitevní pole zamrzlé v čase. Potápění k vraku Marsu nabízí niterné spojení s dramatickými událostmi, které se odehrávaly na palubě – požáry, výbuchy a intenzivní bitvy. Při pečlivém zkoumání kusů Marsu se archeologové snaží odhalit nejen historii lodi, ale také lidské aspekty místa, které poskytují okno do bouřlivé kapitoly minulosti našich dějin.

Spolu s nálezem vraku objevili vědci i obří poklad. Ten zahrnoval stříbrné mince z dob krále Erika IV., děla, ruční granáty, velké množství palných zbraní, ale i zbroj jako meče, brnění a helmy. Třešničkou na "dortu" je kotvě podobný hák, který sloužil k přichycení jiné lodě.

Zdroje: www.sciencenordic.com, www.ancient-origins.net, www.treasurenet.com