Místo ztroskotání lodi San José se nachází přibližně 600 metrů pod hladinou moře, což podle odborníků přispělo k mimořádnému zachování artefaktů. Absence slunečního světla v takové hloubce zabránila mnoha mořským organismům, které by obvykle způsobily rozklad nebo poškození.
Záběry ukazují pozoruhodnou zachovalost vraku, který byl označený za jeden z nejcennějších vraků na světě. I když ke vraku nikdo nesmí, máme možnost podívat se na tyto úchvatné záběry:
Svatý grál mezi vraky
Jedná se o galeonu San José, která se potopila v roce 1708 poblíž kolumbijského karibského přístavu Cartagena. Byla objevená v roce 2015 a vzhledem k obrovskému bohatství, které v té době převážela, byla nazývaná "svatým grálem mezi vraky". Záběry pořízené zhruba před rokem dálkově ovládaným podvodním vozidlem (ROV) poskytly dosud nejjasnější pohled na fascinující obsah, který zahrnuje zlaté slitky, mince, děla, a dokonce i zcela neporušený čínský jídelní servis.
Bohatství ležící pod vodou
Nové záběry ukazují pozoruhodně zachovalý dřevěný trup lodi San José, který je pokrytý mořským porostem, ale i po více než třech stoletích pod hladinou si zachovává svou strukturální integritu. ROV zachytil odhalená děla, mince a zlaté pruty odpočívající na mořském dně spolu s křehkým porcelánovým nádobím v neporušeném stavu. Nápisy na předmětech umožnily odborníkům vystopovat původ děl a získat poznatky o výrobním procesu.
Komu poklad patří? Vedou se spory
Tento velkolepý poklad však provází složitý právní spor o vlastnictví. Kolumbie si nárokuje vrak a veškeré jeho bohatství a zdůrazňuje, že by měl být chráněný jako součást národního dědictví. Španělsko naproti tomu uplatňuje svá vlastnická práva na základě původu lodi jako španělského plavidla a předpisů stanovených Organizací spojených národů. Záležitost vzbudila pozornost také u Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která varovala před zneužíváním pokladu.
Kolumbijská vláda sice deklarovala své vlastnictví a chtěla by se o poklad dále „postarat“, ale fakticky se zatím nic neděje. Podle odborníků je však další postup naprosto klíčový: „Nemyslíme na poklad - stříbro, zlato a smaragdy," řekl člen Mezinárodní rady pro kulturní statky ASIS Ricardo Sanz Marcos. „Myslíme na stopu naší historie, na stopu obchodu našich lidí v průběhu tisíců let. Jedná se o obrovský problém a jediným řešením je, aby na jeho ochraně spolupracoval tým zemí, které disponují prostředky. Uzavřeli jsme například smlouvu s Austrálií, podle níž všechny nizozemské lodě v jejich vodách automaticky spadají pod správu australské vlády. Takže se to vždy snažíme řešit společně. Zatím se to daří."
Veřejně dostupné snímky nabízejí lidem, kteří se sem nikdy nepodívají, lákavý pohled do této mimořádné podmořské časové schránky a nechávají diváky v úžasu nad neocenitelnými historickými artefakty, které leží neporušené na mořském dně.
Dle nejnovějších informací není poklad na tomto místě jediný. „Nyní máme ve stejné oblasti dva další objevy, které ukazují další možnosti archeologického průzkumu," uvedl pro BBC velitel námořnictva admirál Gabriel Pérez. „Takže práce teprve začíná."
Zdroje: www.livescience.com, www.bbc.com, www.thesun.co.uk, heritagetribune.eu
