Bylo to v předvečer 27. července 1909, kdy se zbrusu nový třípodlažní osobní a nákladní parník SS Waratah u divokého pobřeží Transkei spojil s lodí Clan Line Clan MacIntyre. Obě lodě si ve tmě vyměňovaly pomocí světelného signálu obvyklé informace o názvu a cíli své plavby, takže několik hodin pluly téměř bok po boku.
Loď Waratah však byla rychlejší, takže se i s 211 cestujícími a členy posádky postupně vzdálila. Tehdy loď plula rychlostí asi 13 uzlů. Pak u řeky Bashee se od Clanu MacIntyre vzdálila. Až kolem 9:30 zmizela za obzorem. Bylo to naposledy, kdy byla loď spatřena a její zmizení se stalo jednou z největších námořních záhad jižní polokoule. Dnes bývá tato loď dokonce nazývána Titanicem jihu.
Na video se podívejte zde:
Nepotopitelná?
SS Waratah byl osobní a nákladní parník. Postavila jej v roce 1908 společnost Blue Anchor Line a jeho úkolem bylo plout mezi Evropou a Austrálií. Byla spuštěna na vodu 12. září 1908 manželkou generálního agenta státu Victoria, paní J. W. Tavernerovou.
Moc plaveb ale loď neuskutečnila. Dne 28. července se v oblasti, kde se loď nacházela, rozpoutal hurikán. Byl natolik silný, že kapitán lodi Clan MacIntyre prohlásil, že to bylo nejhorší počasí, jaké za 13 let své námořnické praxe na moři zažil. Vítr měl mimořádnou sílu a způsobil obrovské vlny. A to se stalo SS Waratah osudným.
O tom, co se skutečně stalo, se vedou jen spekulace.
Údajně 27. července kolem 17:30 spatřila loď Harlow na obzoru velmi silný kouř z parníku, který vypadal tak, že loď je v plamenech. Když se však setmělo, posádka Harlow viděla blížící se světla parníku. Pak se však ozvaly dva jasné záblesky a světla zmizela.
Kapitán Conquer si myslel, že je způsobily výbuchy, ale nakonec se dva muži, kteří je také viděli, shodli na tom, že šlo o požáry křovin na pobřeží, které jsou v oblasti běžné. Proto ani muži nic nenapsali do lodního deníku.
Zmizení
Až poté, co vešlo ve známost, že loď zmizela, kapitánovi lodi Harlow došlo, že záblesky byly možná významné. Jak jsme řekli, počasí bylo špatné, a poslední světelné signály proto nebyly zachyceny kompletní. Loď Union-Castle Liner Guelph byla schopna identifikovat pouze poslední tři písmena jména lodi. "T-A-H" - Waratah.
Loď možná bojovala s rozbouřeným mořem. Podle slov kapitána Conquera se silně nakláněla na pravobok. Než se stačila narovnat, převalila se přes loď další vlna. Pak loď zmizela z dohledu.
Waratah měl dorazit do Kapského Města 29. července 1909, ale to se nikdy nestalo. Zmizel beze stopy a ani následné pátrání záhadu neobjasnilo.
SS Waratah
Pátrací akce bez výsledku
Stejně jako Titanic, i Waratah byla považována za nepotopitelnou loď. Když nedorazila na místo určení, nikdo se neznepokojoval. Zpoždění bylo běžné. Jenže pak dorazily i pomalejší lodě, které vyrazily z přístavů mnohem později. Nikdo ale Waratah cestou neviděl, takže pátrací akce byly zahájeny 1. srpna.
Kvůli špatnému počasí se však musel i remorkér T. E. Fuller vrátit. Poté Královské námořnictvo nasadilo do pátrání po Waratahu křižníky HMS Pandora, HMS Forte a HMS Hermes.
První zpráva se objevila až 10. srpna: Loď Blue Anchor je spatřena ve značné vzdálenosti. Pomalu se blíží k Durbanu. Mohla by to být Waratah. Nakonec se ale ukázalo, že to byla mýlka. Pátrání pokračovalo, ale bezvýsledně.
Vrak nalezen v roce 1999
Až 14. července 1999 oznámil námořní badatel Emlyn Brown, že objevil místo vraku u pobřeží Východního Kapska. Pátral po vraku 18 let a nakonec jej nalezl ve vzpřímené poloze, spočívající na dně oceánu. To svědčí o tom, že se loď potopila poměrně rychle.
Brown však odmítl sdělit přesnou polohu vraku, protože se obával jeho vyplenění.
Protože se vrak nacházel na místě obklopeném silnými proudy a ve velké hloubce, nebyl nikdy vyzdvižen. Hloubka znemožňovala použití běžných potápěčských technik a vybavení. Spekuluje se o tom, že loď potopila podivná vlna.
Loď v bouři, ilustrační foto
Další spekulace
Ohledně zmizení SS Waratah existuje řada spekulací. Jednou z významných teorií je, že SS Waratah mohla u jihoafrického pobřeží narazit na takzvanou "zběsilou vlnu". Jedná se o vlnu, která je mnohem větší a vyšší než ostatní. Kdyby loď Waratah taková obří vlna zasáhla, pravděpodobně by ji zaplavila. I kdyby nedošlo k potopení, loď mohla být poškozena a neschopná plavby. Druhá teorie hovoří o přesunu nákladu: Waratah převážela asi 1 000 tun olova a 300 tun železné rudy ve formě hrubého, rozdrceného prášku. Tyto koncentráty mohly vlivem pohybu lodi zkapalnět a posunout se, což ovlivnilo stabilitu lodi a způsobilo její převrácení.
Pravdu se zřejmě nikdy nedozvíme.
Zdroje:
