Ze žvýkačky vědci určili, jak vypadala žena z doby kamenné. Byla nádherná, tmavá a modrooká

Natálie Borůvková | 23. 11. 2022

Vědcům se podařilo něco úžasného. Z obyčejné žvýkačky určili, jak vypadala žena z doby kamenné. Byla nádherná, tmavá a modrooká. Posuďte sami!

Jedna prehistorická žvýkačka stačila k tomu, aby vědci zjistili, že Lola byla neuvěřitelně krásná bytost.

Ze žvýkačky vědci určili, jak vypadala žena z doby kamenné

Záhadná dívka žila v době kamenné. Vědcům se podařilo zjistit, že trpěla na zánět dásní a měla intoleranci na laktózu. Těsně předtím, než zemřela, pozřela kachnu a lískové oříšky. 

Veškeré informace, které se vědcům podařilo získat, pochází ze stromové smoly. Malého chuchvalce připomínajího žvýkačku. Právě smola byla tím, co dívka rozžvýkala a nakonec vyplivla. A také tím, co pomohlo vědcům rozluštit tuto hádanku.

Vědcům se tak podařilo něco, co se do té doby zdálo nemyslitelné. Rekonstruovali kompletní lidský genom dávné minulosti pomocí "nelidského materiálu". Jde tedy o první případ, kdy byl genom sestaven z jiných, než tělesných pozůstatků. Kus žvýkačky stačil k tomu, aby se zjistilo, jak krásná tato dívka byla. 

Byla nádherná, tmavá a modrooká

"Je to poprvé, co máme k dispozici kompletní genom starověkého člověka z něčeho jiného než z kostí, a to je samo o sobě pozoruhodné," říká Hannes Schroeder, docent evoluční genomiky na Globe Institute při Kodaňské univerzitě a vedoucí výzkumník zkoumající nalezenou žvýkačku.

Pro více infromací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Právě žvýkačka pak byla tím, co ukázalo, že tato dívka měla, stejně jako většina evropských lovců, modré oči, tmavou pleť a vlasy. 

Kromě Lolina vzhledu se podařilo určit také DNA rostlin, které zkonzumovala a mikrobů, kteří se následně usídlili v jejích ústech. "Zachovalost je neuvěřitelně dobrá a podařilo se nám získat mnoho různých druhů bakterií, které jsou charakteristické pro ústní mikrobiom. Naši předkové žili v jiném prostředí a měli jiný životní styl a stravu, a proto je zajímavé zjistit, jak se to odráží v jejich mikrobiomu," dodal Dr. Schroeder.

Březová smola, tedy látka, kterou Lola žvýkala jako žvýkačku, je látka podobající se lepidlu. V Evropě byla hojně využívána k upevňování kamenných čepelí na rukojeti v období od středního pleistocénu. Tedy zhruba před 750 000 až 125 000 lety.

Vědci analyzovali DNA stavitelů Stonehenge. Čekalo je obrovské překvapení
Magazín

Vědci analyzovali DNA stavitelů Stonehenge. Čekalo je obrovské překvapení

Rozžvýkaná smola se tak ukázala být skvělým vodítkem k lidem, jež naši planetu obývali tisíce let zpátky. Analýza DNA je tomu jasným a velmi cenným důkazem. Jako to bylo v případě nádherné Loly.

Zdroje:

mysteriesrunsolved.com

www.livescience.com

www.cbsnews.com

Tagy Evropa genom Kodaňská univerzita střední pleistocén žvýkačka