Jak se bavili, co jedli a co si mohli dovolit šlechtici ve středověku?

22. červenec 2020 četba na 2 minuty
Lov zvěře ve středověku vyžadoval celou škálu zaměstnanců.

Lov zvěře ve středověku vyžadoval celou škálu zaměstnanců.

Foto: Shutterstock.com

Pro středověkého šlechtice nebyl lov jen zábavnou kratochvílí. Šlo o součást výchovy urozeného muže, který se tak cvičil ve fyzických dovednostech. Kromě toho lovy zajišťovaly základní složku stravy vyšších vrstev. Kdo jedl zvěřinu, byl pán.

Středověcí lékaři věřili, že zelenina způsobuje nadýmání a nehodí se pro jemné trávicí trakty osob s urozenou krví. Maso divoké zvěře bylo naopak považováno za nejzdravější pokrm, který mužům dodá sílu. Právě na tento druh stravy si král coby vlastník všech lesů vyhradil výlučné právo a posléze ho propůjčoval i svým nejvěrnějším vazalům.

Právo lovu patřilo k hlavním atributům, které odlišovaly šlechtice od prostého lidu. Pojil se s ním rovněž odlišný životní styl, protože každý lov končil velkou hostinou spojenou s nevázanou zábavou a popíjením alkoholu. Ve středověku tyto "párty" ovšem měly k upjatým společenským akcím novověké aristokracie daleko. Muži se při nich často předváděli, kdo toho víc sní a vypije, a dámy raději sedávaly se sklenkou vína či medoviny v jiné místnosti, aby je opilci neobtěžovali.

Ačkoli byly lovy a hony oblíbenou šlechtickou zábavou, panstvo se jí nemohlo věnovat denně. Zajištění neustálého přísunu zvěřiny a divokého ptactva na hradní stůl si žádalo celý aparát lovců, honců, sokolníků, ptáčníků a bobrovníků, doplněný o psáry, tedy chovatele a cvičitele loveckých psů. Tito "zaměstnanci lesní správy" mívali právo při výkonu práce nocovat v domech poddaných, kteří jim k noclehu museli zajistit i jídlo.

Muži vykonávající výše zmíněné profese měli za úkol pečovat o druhy jim svěřené a v určité termíny dodávat pánům ulovenou zvěř. Ptáčníci chytali kromě sýkor a stehlíků také veverky, jež ve středověku patřily k oblíbeným pochoutkám. A někdy dostávali zadání i zcela neobvyklá - jako třeba jistý ptáčník z poustky u Křivoklátu, který měl zajistit zpěv slavíků pod okny královny.

Povinnosti související s lovem se často týkaly i podanných, šlo například o hubení škodné. Zvěřinu však prostý lid ochutnat nesměl, volně mohl pro svoji spotřebu chytat jen drobné ptactvo. Od 15. století se však začalo vyžadovat povolení i k této činnosti.

Akční letáky