Šokující vědecké odhalení: Pravěcí lidé lovili mamuty pomocí silných jedů

Víte, že otrávené oštěpy a šipky byly běžnou praxí v lovení mamutů?

Víte, že otrávené oštěpy a šipky byly běžnou praxí v lovení mamutů?

Foto: Profimedia

Že neměli lovci mamutů lehké pořízení, je všem jasné. Vědci však objevili, že si lidé pomáhali ještě i jinak než jen svaly, mrštností a novými zbraněmi. Lovci mamutů byli vyzbrojeni i jedy, a to napříč kontinenty a již v paleolitu. Nejen zbraně, ale právě také jedy, zajistily lidem přežití.

Ydrpje: www.idnes.cz, cs.wikipedia.org

Pravěcí lovci mamutů vynálezci

Tak jak už je to se vším, člověk vymýšlel inovace i v době, kdy čelil mamutům, osrstěným nosorožcům, šavlozubým tygrům či medvědům. Modernizoval nejen postupy, ale hlavně nástroje. Ty nás dostaly až do současnosti a stejný tlak a touha po novém, lepším náš žene dál do budoucna.
I pravěcí lidé čelili nezbytnému vývoji a ten jim přinášel v boji s šelmami a megafaunou nejen potravu. Přibližoval také pokrok celé společnosti. Obstarávání potravy, respektive masa se mohli začít věnovat v podstatně všichni, nejen ti nejschopnější, nejrychlejší a nejmrštnější borci, kteří dokázali zasadit zvířeti jen několik bodných ran oštěpem k tomu, aby jej skolili. Takových extrémně fyzicky nadaných bylo vždy po málu.

Vědci se domnívají, že šavlozubé kočky žily všude od savan po stepi, subtropické lesy, lesy, pláně, hory a další.Na lov mamutů, ale i šelem se lidé v paleolitu dobře vyzbrojili. Zdroj: Profimedia

Vrhače oštěpů udělaly lovce ze všech

Vývoj lovu naši předci upřeli k boji na dálku. Čím dál od zvířete, tím větší šance na přežití lovce. Také bylo možné zapojit do lovu více členů klanu. Obratnost, mrštnost a precizní zásah už nebyly nutné. S vynálezem paleolitického vrhače oštěpů přišla vítaná změna. Vrhač oštěpů, nazývaný také atlatl, zajistil sílu vrhanému oštěpu. Lidé mohli začít útočit na větší vzdálenost, a to i na 40 m. Lovci se ovšem museli vypořádat se zásadním nedostatkem skvělého vrhače oštěpů. Na velkou vzdálenost nebyli schopni zasáhnout zvíře dostatečně přesně. Zvířeti pak mohlo trvat i několik hodin, než konečně padlo. Lidé jej buď ztratili z dohledu, anebo jej museli pronásledovat i kilometry daleko.

Vrhač oštěpů či dlouhých šipek zvaný také atlatl.Vrhač oštěpů či dlouhých šipek zvaný také atlatl.Zdroj: Profimedia

Chybějící střípek v historii lovu mamutů a megafauny

Archeologové a vědci se proto začali zabývat myšlenkou, kde jejich bádání a úvahy o způsobu lovu pokulhávají. Bylo více než jasné, že kousek skládačky chybí. S elegantním vysvětlením, které se opírá o znalosti primitivních kultur, přišla doktorka Valentina Borgia z McDonaldova institutu, který je součástí univerzity v Cambridge.
Lov v nedávné historii či dokonce současnosti měl jedno společné téma. Primitivní národy používaly k usmrcení kořisti silné jedy. Nejen slavný jed kurare, ale i další jedy byly používány původními kmeny po celém světě. Také vrhače oštěpů jsou některým těmto kmenům dobře známé.

Vědci se domnívají, že šavlozubé kočky žily všude od savan po stepi, subtropické lesy, lesy, pláně, hory a další.

Šavlozubý tygr: Nejstrašnější šelma pravěku. Smrtící tesáky používal až nakonec

Lov mamutů s použitím jedu

I když byl cíl dostatečně veliký, aby se lovec trefil, průraznost vrhaného oštěpu nebyla taková, aby zabila zvíře okamžitě. Na řadu proto přišla novinka v podobě otrávených hrotů. Sběrači znalí nejen potravy, ale také léčivek či jedovatých rostlin, tak posloužili svými znalostmi lovcům. Společnost tak využila znalostí a umu všech k obživě a přežití celého kmene či klanu. Otrávené oštěpy nemusely zvíře na místě zabít. Stačilo, aby jej škrábly.

Nejen zbraněmi, ale i jedem lidé dokázali mamuty usmrtit.Nejen zbraněmi, ale i jedem lidé dokázali mamuty usmrtit.Zdroj: Profimedia

Zbraňě lovců mamutů pod lupou

Dr. Borgia se začala touto myšlenkou zabývat už před rokem 2014 a konečně se dostala i k fyzickému zkoumání zbraní paleolitu. Spojila síly s expertkou na forenzní chemii Michelle Carlinovou, aby zjistily, že posbírat dostatečně velké množství vzorků k porovnání a zkoumání nebude jednoduché. Nejen proto, že jde o nálezy nesmírné hodnoty, ale také díky zacházení archeologů. Ti je obvykle nejen oprašují a mechanicky očišťují, ale také je omývají a máčejí v konzervantech, které mají prodloužit jejich zachovalost. Toto zacházení vyhovuje archeologům, ale forenzní vědě už méně. Přesto se dvojici zapálených vědkyň podařilo nashromáždit dostatečné množství exemplářů, jejichž zkoumání metodou kapalinové chromatografie s hmotnostním spektrometrem potvrdilo domněnku doktorky Borgia. Lidé po celém světě už před 30000 lety používali k lovu otrávené oštěpy, hroty či šípy. Vrhač oštěpů společně s otráveným hrotem zajistily lidstvu lepší vyhlídky na bezpečnost i dostatek jídla. 

Podívejte se na krátké video v angličtině o atlatlech, které používaly primitivní kmeny ve světě. 

Zdroj: Youtube