Je známo, že mraky mají schopnost odrážet sluneční světlo. Zatímco Země zrcadlí asi 30 % záře, Venuše až 75 %, což z ní činí nejjasnější objekt na naší noční obloze. Nyní astronomové objevili exoplanetu, která je ještě lesklejší. Jmenuje se LTT9779 b. Podrobná měření mise ESA Cheops odhalila, že odráží 80 % světla, jež na ni dopadá.
Oběžnice je velká přibližně jako Neptun. Díky tomu se dá označit za největší známé „zrcadlo“ ve vesmíru. Své slunce obkrouží za 19 hodin. Pohybuje se tak blízko, že teplota na straně přivrácené ke hvězdě dosahuje přibližně dva tisíce stupňů Celsia. Je tak vysoká, že planeta by neměla mít žádnou atmosféru ani oblaka. Pozorování však odhalilo něco jiného.
Přelomový objev
„Byla to záhada. Všechna tělesa, která svou hvězdu obíhají za méně než jeden den, jsou buď plynní obři s poloměrem desetkrát větším než Země nebo mají kamennou strukturu a jsou dvakrát menší než naše planeta,” říká výzkumnice z observatoře Côte d'Azur v Nice Vivien Parmentier. „Očekávali jsme, že tyto oběžnice jsou bez atmosféry a je na nich jen holá spálená skála. LTT9779 b by vlastně neměla existovat.”
Exoplaneta ale nejen existuje, ale navíc má i oblaka. „Pak jsme si uvědomili, že o jejich vzniku bychom měli uvažovat stejně, jako o páře, která se objevuje během horké koupele,” vysvětluje vědkyně.
Ta vzniká dvojím způsobem. Buď se dá ochladit vzduch, dokud nezkondenzuje, nebo necháte horkou vodu téct do té doby, než se okolní plyny vodní párou nasytí natolik, že už ji nedokážou pojmout.
Zrcadlo vesmíru LTT9779b
Odborníci proto předpokládají, že žhavá LTT9779 b má kolem sebe kovové mraky, tvořené z křemičitanu, stejného materiálu, ze kterého se vyrábí písek a sklo, smíchaného s titanem. Ty jsou tak reflexní, že pravděpodobně zabraňují tomu, aby se planeta příliš zahřála a vypařovala. Zároveň, protože je těžká, její atmosféra je hůře odfouknutelná.
„Dokonce si myslíme, že mraky by mohly vytvářet i kapičky. V některých oblastech by tak mohl padat titanová déšť,” říká astronom James Jenkins z Univerzity Diega Portalese a Centra pro excelenci v astrofyzice a přidružených technologiích (CATA) v Chile.
Zdroje: www.esa.int, www.iflscience.com, www.news.yahoo.com
