Na nedostatek práce si zpěvačka a herečka Lucie Bílá rozhodně stěžovat nemůže. Kontinuálně je už několik let doslova na roztrhání, posluchači rádií i návštěvníci divadel tuto charismatickou černovlásku milují. Možná ani samotnou Lucii by v jejích osmnácti letech nenapadlo, že jednou bude vyprodávat koncertní haly a rozdávat autogramy po vystoupeních. Jako mladá Hanička Zaňáková se totiž vyučila švadlenkou. 

Když se v kladenské porodnici v roce 1966 rozezněl dětský pláč právě narozené Haničky, málokoho by napadlo, že je právě na úplně prvním koncertě Lucie Bílé. Zpěvačka, která se narodila se jménem Hana Zaňáková neměla start do života úplně snadný. Už odmala trpěla nemocí, která ji upoutala ke speciálnímu přístroji na nápravu kyčlí.

Malá Hanička měla luxaci kyčlí. Luxace je vychýlení kloubní hlavice z kloubního pouzdra, popř. kloubní jamky. Z tohoto důvodu byla nucena podstoupit poněkud drastickou léčbu, a to takovou, že ji přikurtovali k pevné desce koženými řemeny. Vydržet to tak musela rok a třičtvrtě. Naštěstí své druhé narozeniny slavila už holčička bez tohoto příšerného hendikepu a mohla si užívat života stejně, jako všechny ostatní děti. 

Domácnost u Zaňákových byla každopádně vedena přísnou rukou. Hanka a její bratr Karel si museli dávat pozor, jak se chovají, jinak totiž dostali od tatínka na zadek. Zpěvačka si dodnes pamatuje, jak svého brášku před výpraskem od otce chránila.  

Nikdy nebyla studijní typ, otec ji posílal do sklárny

„Táta byl hodně přísný. Mám před sebou, jak drží brášku, jak ho něčím mlátí a já nastavuju svou pr*el, abych to schytala já. Běhali jsme dokolečka, Kája utekl a já nastavovala, protože jsem ho chránila. Nedělalo mi to dobře, vidět bolest svého bratříčka,“ zavzpomínala v pořadu René Kekelyho zpěvačka Lucie na holčičku Haničku. 

V zápětí ale dodává, že s tatínkem byla vždy legrace a hodně se toho v dětství i nasmáli. Kdo ví, třeba kdyby neměl takto přísnou ruku, nebyla by dnes Lucie tam, kde je. Nicméně co se týká studií, asi se otcova tvrdá výchova moc nepromítla. Jak přiznala sama Bílá, škola ji zas až tak nebavila.  

„Celkově, já jsem nikdy nebyla studijní typ. Ve škole jsem zastávala myšlenku, neuč se, život tě naučí,“ prozradila už kdysi pro deník Aha! Ačkoliv ji otec přemlouval a zdůrazňoval, že je potřeba něco umět, tvrdohlavá Hanka si tehdy dělala, co chtěla. „Táta vždycky říkal: ‚Řemeslo holka, řemeslo. Choď nohama po zemi!‘ Dokonce mě přemlouval, jestli nechci jít do místní sklárny,” zavzpomínala na otce zpěvačka. 

Do sklárny nešla, namísto toho se vyučila švadlenou. V osmnácti letech se poprvé objevila v televizi v Televizním klubu mladých a divákům se představila jako dámská krejčová. V pořadu pak následovaly záběry, jak Lucie pracuje u šicího stroje ve velké hale a promluvila o ní dokonce i její mistrová: „Jsem s ní velmi spokojená, Lucka je milá a pracovitá dívka.” 

Na celé video se můžete podívat zde:

Zdroj: Youtube

Jako švadlena pomáhala při koronaviru

Ambiciózní Lucie ovšem nechtěla zůstat obyčejnou švadlenou, a tak tvrdou pílí a neodbytností dosáhla toho, po čem vždy toužila. Dnes je slavná, má doma řadu ocenění a o práci skutečně nouzi nemá. Jediný „výpadek” přišel ve chvíli, kdy svět sužovala koronavirová pandemie. V tu chvíli jí ale přišla vhod právě krejčovská znalost, jako dobrovolnice pomáhala šít roušky. 

„Jsem vyučená švadlena a doma si dělám z korálku různé růžence a přívěsky, které potom dražím na aukcích a za peníze kupuji invalidní vozíky,“ přidala ještě další charitativní činnost, kdy se hezky ukáže, že i slavná zpěvačka má srdce na správném místě a dokáže zúročit své “obyčejné” dovednosti. 

Zdroje: blesk.cz, ahaonline.cz, idnes.cz