Nesmrtelní: Strašliví lučištníci Achaimenovské říše smrtícími šípy zničili vše

Mistři lučištníci mocné Achaimenovské říše

Mistři lučištníci mocné Achaimenovské říše

Foto: Profimedia.cz

Achaimenovští lučištníci byli postrachem v řecko-perských válkách v 5. století př. n. l. Používali složený luk, který měl větší dostřel, přesnost i sílu než jeho západní obdoba. Se speciálním výcvikem se vojáci stávali téměř neporazitelní.

Achaimenovská říše neboli První Perská říše se rozkládala na části Balkánu, Střední Asie, Malé Asie, Sýrie, Palestiny, Egyptu, Mezopotámie, Íránu až k hranicím Indie mezi lety 550-330 př. n. l. Měla 17-35 milionů obyvatel, mezi nimiž bylo 10 tisíc elitních vojáků, kterým se říkalo Nesmrtelní.

Kovbojové bývají ve filmech oholení a atraktivní.

Jaký byl skutečný život kovbojů na divokém Západě. Westerny si hodně vymýšlejí

Nesmrtelní

Jejich trénink začínal zhruba v pěti letech a končil ve dvaceti. „Studují pouze tři věci. Jízdu na koni, lukostřelbu a poctivost," napsal o výcviku perských chlapců řecký historik Herodotos. Vojáci se však učili také umění přežít v přírodě nebo krotit koně. V patnácti letech vstupovali do zálohy, kde čekali, až se uvolní místo mezi elitou.

Tu tvořilo přesně 10 000 mužů. Ani o jednoho více či méně. Jakmile někdo vypadl, ihned byl nahrazen. Právě proto získala tato jednotka název „Nesmrtelní". Ať se dělo, co se dělo, nikdy jich neubývalo.

Řecko-Perská válkaŘecko-Perská válkaZdroj: Profimedia.cz

Členové útvaru byli vyzbrojeni lehce. Měli krátký meč, kopí, luk, 120 šípů a případně štít. Na těle nosili bronzovou šupinovou zbroj. Jejich taktika boje byla typická. Devět řad lučištníků se seřadilo za štítonoše „sparabary“, kteří je kryli. Střelci pak vypouštěli salvu šípů. Herodotos napsal, že „když stříleli z luku, množství střel zakrylo slunce." Historici předpokládají, že jednotka 10 000 perských válečníků uspořádaných tímto způsobem mohla vypálit 100 000 šípů za minutu.

Elitní divize Alexandra Velikého bojovala za Makedonii ještě dlouho po jeho smrti.

Stříbrné štíty: Alexandrovy zabijácké oddíly, které spáchaly strašnou zradu

Lučištníci Achaimenovské říše

Po zahájení bitvy střelbou se pak lučištníci stáhli a otáčeli se ve směru hodinových ručiček. Zatímco se nepřítel znovu seskupoval dohromady, opět se štítonoši vytvořili hustou formaci. Tento systém vedení boje jim umožňoval znovu a znovu porážet své protivníky.

Achajmenovští lučištníci stříleli z velké vzdálenosti s vysokou trajektorií. Luky byly vyráběné ze dřeva, zvířecích šlach a rohoviny. Byly tak mnohem efektivnější než tradiční dřevěné. Měly pružnější jádro, což umožňovalo napnout tětivu tak, aby se zvýšil dostřel i síla. Moderní testy ukázaly, že kompozitní luky dokážou prorazit několik vrstev drátěné zbroje na vzdálenost až 180 m.

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.honga.netwww.ancient-origins.netarcheryhistorian.comwww.abicko.cz