Třináctiletá papežova dcera byla vysokou partií a zámožné rodiny se mohly přetrhnout, aby ji získaly pro své syny. Její ruku nakonec vybojoval vlivný kardinál Ascanio Sforza, avšak nikoli pro sebe, ale pro svého synovce Giovanniho, který měl zdědit milánské vévodství.

Manželství dospívajících dětí zruinovala zapeklitá politická situace: v roce 1494 vtrhla do Itálie francouzská vojska a Giovanniho rodina invazi podpořila. Rozlícený papež si vylil zlost na svém zeti. Prohlásil o něm, že je impotentní, a z důvodu neschopnosti zplodit potomka by jeho manželství s Lucrezií mělo být anulováno.

Podezření z incestu

Giovanni se nařčení z impotence zuřivě bránil. Začal tvrdit, že s ním jeho manželka nechce sdílet lože, protože se cítí lépe v posteli svých bratrů a nebrání se ani obcování s vlastním otcem, ctihodným papežem. Skandál se podařilo utlumit a Giovanni nakonec podepsal, co mu tchán předložil.

Lucrezia byla prohlášena za nedotčenou pannu, přestože v té době už nosila pod srdcem dítě. Giovanni ale otcem nebyl. Mladá žena právě prožívala milostný románek s jistým Pedrem Caldésem a je dost možné, že ji do jiného stavu přivedl právě on.

Její žárlivý bratr Juan však nehodlal připustit, aby se zamilovala bez jeho svolení. Ubohého Caldése pobodal, uvěznil a nakonec ještě živého nechal vhodit do Tibery.

Zanedlouho poté byl za záhadných okolností zavražděn i sám Juan.

Láska mezi manželi zakázána

Lucrezia svého milence a bratra ani ještě pořádně neoplakala, a už se pro ni opět šily svatební šaty. Tentokrát si brala mladého krasavce Alfonse Aragonského a přes zlomené srdce se do něj dokázala upřímně zamilovat. Její druhý bratr Cesare to nemohl zkousnout, protože si myslel, že bude svým švagrem lehce manipulovat a sestra zůstane blízká jemu. Na Alfonse proto poslal nájemné vrahy.

Ovdovělá Lucrezia se stáhla do hor a v osamění plakala nad svým žalostným osudem. Otec ji nenechal smutnit dlouho a za příštího manžela jí zvolil ferrarského prince Alfonse d'Este.

V roce 1501 se ve Vatikánu konala velkolepá svatební oslava, kde papeže a jeho hosty obsluhovaly nahé kurtizány. Následovaly orgie, jichž se nezúčastnili pouze novomanželé.

Intrikánka, nebo oběť intrikánské rodiny?

Ačkoli se o Lucrezii traduje, že byla intrikánkou a travičkou, historická fakta spíš poukazují na její upřímnou touhu založit vlastní šťastnou rodinu. S Alfonsem d'Este se jí to konečně podařilo - k rodinnému klidu zřejmě přispěla i smrt jejího otce v roce 1503, následovaná zabitím bratra Cesara v roce 1507.

Lucrezia od té doby platila za vzornou manželku a rodila jedno dítě za druhým, což se jí stalo osudným. Porod osmého dítěte v roce 1519 její vyčerpaný organismus už nezvládl, a Lucrezia se s milujícím chotěm navždy rozloučila ve svých 39 letech.