Vatikánská princezna Lucrezia Borgia

Lukrécie se narodila 18. dubna 1480 v Itálii do rodiny Borgiů. Šlechtična s italsko španělskými kořeny byla nemanželským dítětem kardinála Rodriga de Borja, který se stal později papežem Alexandrem VI. Nenechte se zmýlit tím, že de Borja, v Itálii známý jako Borgia, nějak tajil svoje pletky a vztah s Lukréciinou matkou Vannonzzou dei Cattenei. Pár měl ještě tři syny a celá rodina byla ve Vatikánu dobře známá. Lukrécii se dostalo výborného vzdělání přesahujícího rámec tehdejších poměrů, a navíc dostala do vínku také ženskost a kvality, jež mužům lámaly srdce na počkání. Není divu, že byla brzy označována za princeznu Vatikánu.

Krásná Lucrezia jako snoubenka a manželka

Postavení podobné princezně z ní učinilo nejen skvělou partii, ale později také guvernérku. Za svého poměrně krátkého života se stala nejen vévodkyní, princeznou či hraběnkou, ale také guvernérkou Spoleta, což je pozice, kterou zastávali kardinálové. Ptáte se, jak je to všechno možné? Její otec sňatky Lukrécie plánoval již od útlého dětství a měnil svoje názory podle momentální politické situace.
Když si papež rozmyslel zasnoubení jedenáctileté Lukrécie se španělským šlechticem donem Gasparem d'Aversa, vybral dceři Giovanniho Sforzu hraběte z Pesary. Papež ale usoudil, že by mohla Lukrécie sáhnout ještě výš, a tak se Sforzy potřeboval zbavit. Přinutil ho podepsat listinu o impotenci, jíž dokládal, že bylo manželství nenaplněné a tudíž neplatné. Sforza podepsal nedobrovolně, nicméně si tím patrně zachránil život. S dalšími muži v Lukréciině životě se už nikdo nemazlil.


Lukrécie byla po zrušeném manželství prohlášena za pannu, ale patrně otěhotněla s papežovým komorníkem Pedrem Caldésem, též známým jako Perotto. Dítě tajně porodila a rodina jej následně podivně legitimizovala, ale ne jako její dítě, ale bratrovo či dokonce otcovo. Perotto byl nalezen mrtvý, ale to, jak a kde zemřel, není jasné. Nabízí se však, že se angažoval Lukréciin bratr Cézar.
Následovalo druhé manželství s Alfonsem Aragonským, k jehož zabití se Cézar už sám přiznal. Argumentoval však tím, že nešlo o vraždu. Cézarova žárlivost, ale i to, že dítě legitimizovala rodina uznáním Cézarova otcovství, vedly také ke spekulacím o incestu mezi sourozenci. Ať u to bylo jakkoli, bratr byl despota, který manifestoval svoje postavení, kdy se mu zachtělo.
Nejdéle trvalo manželství třetí s Alfonsem d´Este, které bylo také sňatkem posledním. Ale i během tohoto manželství si našla spanilá Lukrécie čas na trvalé milostné románky s dalšími muži.

Podívejte se na 7 faktů o rodině Borgiů. Autor zde (v angličtině) Lukrécii ukazuje jako oběť mocné rodiny a dobrou katoličku, ale opomíjí její mimomanželské vztahy a milostnou korespondenci.

Zdroj: Youtube

Bez kazů a s chůzí jako na obláčku Lucrezie dobývala srdce všech

Jak tedy Lukrécie vypadala a čím uchvátila muže nejen své doby, ale i ty, kteří četli bohatou milostnou korespondenci? Byla to žena přirozeně krásná s pohyby přisuzovanými nebeskému stvoření. Plavé bohaté lokny jí padaly až ke kolenům. Oříškové oči, bezchybná pleť i zuby, smyslná ústa i dlouhá šíje, ale také vždy zmiňovaná pevná ňadra obdivuhodných proporcí působily na muže v jejím okolí neuvěřitelně eroticky.
Z četných milostných dopisů, které si Lukrécie vyměňovala s milenci, byl unešen i George Gordon Byron, který dokonce tvrdil, že ukradl z Ambrosiánské knihovny pramen Lukréciiných nádherných kadeří. Muži chválou a lichotkami nešetřili. I po letmém setkání Lukrécii nazývali „perlou tohoto světa“, na obrazech byla zpodobněna jako konkubína i jako světice.

Ve sličné Lucrezii se snoubila všechna mužská přání

Lukrécie měla prostě jako žena vše. Vzhled, tituly, vzdělání, vystupování i myšlenky plné rozkoše a vášní. Záznamy hovoří o minimálně osmi Lukréciiných dětech a dalších několika mrtvě narozených i minimálně čtyřech potratech. V roce 1519 zemřela na následky těžkého porodu, stejně tako jako její novorozená dcera Izabela.

Zdroje: https://en.wikipedia.org, https://www.newworldencyclopedia.org