Zdroj: Jean Pages, Gemeinfrei, https://commons.wikimedia.org
Postrach Osvětimi: L. Danz tvrdila, že se dozorkyní stala kvůli nenaplněné lásce
Jako jedna z dalších nacistických dozorkyň v koncentračních táborech Majdanek, Osvětim a Malchow proměnila svou službu Třetí říši za „zábavu“. Ráda vězně mučila a fyzicky týrala. Nejeden přeživší, který okusil její rány, měl doživotní zdravotní problémy.
Dívka z protestantské rodiny
Luise Helene Elisabeth Danz se narodila 11. prosince 1917 v Durynsku do protestantské rodiny. Její rodiče Heinrich a Anna měli mnoho dětí, přesný počet sourozenců Luise však není znám. Po základním vzdělání opustila rodný dům a přestěhovala se do Branderburgu, kde pracovala v pekárně. Roku 1940 se vrátila zpátky domů a starala se o své stárnoucí rodiče. Během své dovolené v Ulmu potkala dr. Freiherra Franze von Bodmana, který pracoval jako lékař v koncentračním táboře Majdanek.
Nenaplněný vztah
S Bodmanem se pokoušela mít poměr, ale byl ženatý a měl tři děti. Nicméně ji přesvědčil, aby se přidala k SS (Schutzstaffel). Podmínku dobrého zdravotního stavu a beztrestnosti splňovala. Byť dobrovolně nastoupila do koncentračního tábora, u soudu se později obhajovala tím, že za dozorkyni byla přijata proti své vůli a několikrát se pokoušela službu odmítnout.
Výcvik v Ravensbrücku
Prvním jejím cílem byl koncentrační tábor Ravensbrück, kde 24. ledna 1943 zahájila výcvik za Aufseherin. Po ukončení byla 22. března 1943 umístěna do koncentračního tábora Majdanek. Z počátku byla jednou z mnoha, ale po měsíci se vyprofilovala a postupně se z ní stávala stejná bestie, jako byla většina ženských stráží.
Medaile za „zásluhy“
10. prosince 1943 byla přemístěna do Osvětimi (Auschwitz-Birkenau), tam byla zodpovědná za denní hlášení počtu příchozích vězňů a zemřelých. Za svou participaci na těchto úkonech obdržela medaili za zásluhy. Krátce poté se stala vedoucí transportu vězňů z Osvětimi a v lednu 1945 povýšila na šéfku dozorkyň (Oberaufseherin) koncentračního tábora Malchow (přidružený tábor Ravensbrücku). Malchow se stal vrcholem její profesní kariéry.
Zbavila se nejslabších a nemocných
V táboře panovaly otřesné hygienické podmínky. Vězni byli v přeplněných barácích ve špatném zdravotním stavu a nebyli schopni práce v továrně na střelivo. Danz se rozhodla zbavit se těch nejslabších. Tři měsíce vězně mučila hlady, uprostřed noci je nechávala stát celé hodiny venku nahé a bosé. Do takto oslabených vězňů kopala, dokud neupadli do bezvědomí.
Osvětimský soud
Krátce před osvobozením Malchowa Rudou armádou se pokusila s ostatními o útěk. Byla ale zajata a poslána do vězení v Krakově. O rok později byla obviněna ze zločinů proti lidskosti, které páchala v koncentračních táborech. Během prvního soudního procesu Osvětim byla 22. prosince 1947 odsouzena k doživotí. Za dobré chování byla v roce 1956 propuštěna. A tak nacistický zločinec opět vyšel do ulic. Za čtyřicet let nenápadného života v zapomnění všech hrůz, kterých se dopustila, byla roku 1996 opět zažalována za vraždu dívky z Malchowa. Po roce se soudní znalci usnesli na tom, že Danz je příliš stará na to, aby nové stíhání unesla. Od roku 1997 neexistuje žádný záznam o jejím pobytu. Zemřela v roce 2009 v německém Walldorfu.
Zdroj: Lavanguardia
