Zvrhlé lukulské hody starých Římanů: Vynalézavostí v trápení hostů vynikal císař

Lukulské hody byly směsicí zábavy a jídla

Lukulské hody byly směsicí zábavy a jídla

Foto: Autor: Yulia Serova / Shutterstock

Starověký Řím vládl v dobách své největší slávy většině známého světa. I díky tomu si mohli jeho občané dopřávat nekonečné dekadentní hostiny, na kterých talíře překypovaly zvláštními variacemi jídel. Každá pitka starověkých Římanů měla rovněž svůj program, který byl plný zvrhlostí. 

Každá hostina musela začít úlitbou Puenátům, Larům - domácím bůžkům - a Jupiterovi. Obvykle se pořádala ve speciální místnosti zvané triclinia, kde byla rozestavěna tři lůžka.

Zakázané ovoce

Na těch přítomní při jídle leželi. Opírali se o levou ruku a pravou jedli. Pokrmy tak museli mít pokrájené na velmi malé kousky.

Tato tradice se přitom zavedla až po vlivu řecké kultury, která nastala po období království a rané republiky. Toho, že na každém lehátku mohli být až tři lidé, využívaly ženy, které si při této příležitosti lehaly k mužům. Jinak to bylo totiž zakázané. Mezi lehátky pak byly stoly, na které byly servírovaný pokrmy. Jedlo se rukama, jelikož žádné příbory v té době neexistovaly. Jedinou výjimkou byla lžíce, která se používala například na nabírání omáčky.

U jídla se většinou leželo, čehož využívaly ženy…U jídla se většinou leželo, čehož využívaly ženy…Zdroj: Autor: Massimo Todaro / Shutterstock

Maso a zelenina

A co vlastně Římané na hostinách jedli? Předkrmem či přílohou k hlavním jídlům byla zelenina, která na žádné římské hostině nemohla chybět.

Historie zmrzliny sahá až do starověku.

Zmrzlina v Římě: Otroci běhali pro led do hor. Komu roztál, umřel strašnou smrtí

Základem všech hlavních chodů bylo bezesporu maso. Nejoblíbenějším bylo přitom vepřové. Dokonce se věří, že byli římští kuchaři natolik schopní, že dovedli připravit sele tak, že bylo napůl uvařené a napůl pečené.

Dále měli rádi například ryby či mořské plody nebo také různé druhy ptactva. Maso bylo často okořeněné, většinou pepřem. Podávala se k němu taktéž omáčka – nejčastěji rybí, které se říkalo tzv. garum. Vyráběla se z malých ryb, většinou ančoviček a rybích vnitřností, proto ji někteří Římané velebili, a jiní nesnášeli.

Omáčky kryly hnilobu

Zajímavostí je, že omáčky sloužily ve starém Římě nejenom k dochucení pokrmů, ale taky k ošálení strávníka. Nedokázal totiž přes jejich výraznou chuť poznat už nahnilé maso, jež se na stůl dostalo kvůli nedostatečným možnostem uskladnění, které bylo v Římě častým problémem. (Zdroj: www.stoplusjednicka.czwww.memento-historia.cz)

Další zcela běžnou surovinou používanou v římské kuchyni byl chléb či olivy a olivový olej. Velmi často se podávaly sýry, které Římané vyráběli z kravského, ovčího nebo kozího mléka.

Na konci každé hostiny následoval dezert, který se skládal buď z ovoce nebo sladkého pečiva dochucovaného medem. Mohly se podávat i datle či ořechy.

Pijácké hry a jiné hrátky

Po večeři následovala zábava, často ve formě popíjení. Hrávaly se tzv. pijácké hry, které spočívaly ve vypití tolika pohárů vína, kolik bylo písmenek ve jméně oslavovaného.

V honosných hostinách a zvrhlých zábavách se nenechala zahanbit ani samotná císařská rodina. Císař Elagabalus například mezi hosty na oslavě vypouštěl ochočené šelmy, včetně lvů a následně se bavil jejich vystrašenými výrazy. Do balíčku, který si s sebou hosté brávali domů, jim dával místo pochutin hady a pavouky.

Nositel dalšího významného jména císařské rodiny, bratr a spoluvládce Marka Aurelia, Lucius Verus, pak nechával na svých hostinách pořádat gladiátorské zápasy či rozdával hostům služebníky a drahé poháry z alexandrijského křišťálu. (Zdroj: www.archeologienadosah.cz)

Akční letáky