Jezero tisíce ostrovů
Jezero Qiando zvané Jezero tisíce ostrovů je uměle vytvořená vodní nádrž v oblasti Chun'an u města Chang-čou v provincii Če-ťiang (též Zhejiang). Vznikla v roce 1959 zatopením údolí pro účely stavby vodní elektrárny na řece Xin'an. Jeho rozloha je neuvěřitelných 573 km²! Jezero tisíce ostrovů, jak se mu říká, si svou přezdívku zaslouží oprávněně. Pyšní se 1 078 velkými zalesněnými ostrovy a stovkami menších. V celé oblasti tak vznikly nové ekosystémy, o čemž svědčí i jména ostrovů – Ptačí ostrov, Hadí ostrov, Opičí ostrov… Jezero je zdrojem čisté minerální vody, kaviár z qiandských jeseterů chovaných ve vodních ohradách tvoří podstatnou část světového trhu s touto komoditou. Nic ale není zadarmo.
V údolí bylo zatopeno 1 300 vesnic, vystěhovat se muselo 290 000 lidí, jejichž předkové tam žili stovky let. Jezero také pohltilo historický skvost Š'-čcheng – Lví město a s ním zůstal na čas pohřbený i kus historie.
Historie pod vodou
Ztracené pod hladinou leželo zapomenuté město Š'-čcheng do roku 2001, než ho objevili potápěči Pekingského klubu dračího potápění. Téhož roku začal jeho archeologický průzkum. Jméno dostalo podle hory Wu-shi neboli Hory pěti lvů, na jejímž úpatí se jezero rozkládá. Předpokládá se, že ho postavila dynastie Chan v období mezi lety 25 n. l. a 200 n. l. Někteří badatelé říkají, že je mnohem starší. Bylo politickým i hospodářským centrem této oblasti. Mělo pět vstupních bran s věžemi, na rozdíl od jiných měst, která měla jen čtyři. Zachovalo se 265 zdobených kamenných oblouků, rytiny na stavbách a sochy lvů – strážců. V podvodním bludišti lze spatřit chrámové stavby, široké dlážděné cesty, schodiště. Zub času nepoškodil ani dřevěné trámy. Hradby pocházejí ze 16. století.
Následující video představuje Lví město očima potápěčů:
Lví město zmapovali a zdokumentovali potápěči a výzkumníci, jeho plochu odhadli na „šedesát dva fotbalových hřišť“. Archeologové z celého světa tvrdí, že je Lví město podvodní časová kapsle.
Ještě jeden pohled pod hladinu:
Kromě této památky objevili pod hladinou jezera i další archeologicky cenná místa. Všechny nálezy příslušné úřady Če-ťiangu vyhlásily za historickou památku.
S potápěčským přístrojem na zádech
Po zveřejnění nálezu vzbudilo Lví město nebývalý zájem badatelů i veřejnosti na celém světě. Po uvedení dokumentů na YouTube ho příznivci nazvali čínská Atlantida. Příslušné čínské úřady ho proto povolily zpřístupnit „turistům“. Prohlédnout si ho můžou zájemci v organizovaných skupinkách s průvodcem. Pro samostatný ponor musí mít potápěči povolení a prokázat, že mají zkušenosti s nočním potápěním a v hlubokých vodách. Povinností je mít potápěčská světla. Ponor do Lvího města nabízí jedinečné pohledy, při kterých se tají dech i na dávnou minulost Číny.
www.express.co.uk, www.thearchaeologist.org, en.wikipedia.org
