Lví pevnost na Srí Lance: Utajený div světa je plný neobjasněných tajemství

21. září 2019 četba na 3 minuty
Lví pevnost je od roku 1982 na seznamu UNESCO.

Lví pevnost je od roku 1982 na seznamu UNESCO.

Foto: Koláž Šíp

V srdci Srí Lanky se skrývá unikátní spojení divu přírody a lidského umu. Na vrcholu monumentální skály stojí od 5. století podivuhodná královská pevnost.

Největší freska všech dob, nejstarší zahrady na světě nebo zeď s neuvěřitelnými vlastnostmi. To jsou jen některá lákadla komplexu Sigiriya, v jehož středu stojí dvě stě metrů vysoký skalní blok. Jeho téměř rovný vrchol zabírá plochu dvou hektarů, kde se dodnes dochovaly pozůstatky obřího komplexu paláců, zahrad a vodních nádrží.

Utajený div světa

Podle archeologů byl vrcholek osídlen už pět tisíc let před naším letopočtem, ale hlavní rozkvět nastal v 5. století. Tehdy tu s nesmírným úsilím vyrostl systém staveb, který nemá obdoby.

Podle legendy ho nechal vystavět princ Kassapa (477–495), který zabil vlastního otce a ujal se vlády nad ostrovem. Jeho bratr a právoplatný nástupce uprchl do Indie s výhrůžkou, že se vrátí. Kassapa nebral jeho slova na lehkou váhu a vybudoval takzvanou Lví pevnost. Nebylo mu to ale nic platné, když se sourozenec skutečně objevil, Kassapovi nohsledi vzali do zaječích a zlosyn spáchal sebevraždu. Zůstala po něm nejnavštěvovanější památka Srí Lanky, kterou mnozí považují za utajený div světa.

Nejde ale jen o komplex budov na vrcholu skály. Na jejím úpatí se dodnes rozkládají pozůstatky fantastických zahrad s nekonečnými, uměle vytvořenými nádržemi a kanály. Podle mnohých jde o nejstarší areál svého druhu na světě.

Skála plná nahotinek

Zážitkem je i samotná cesta na vrchol. Začíná takzvanou Lví bránou, podle níž se celému komplexu přezdívá. Dodnes se dochovaly pouze ohromné tlapy, kdysi dávno mezi nimi byla i lví hlava, takže návštěvníci museli vstoupit do otevřené tlamy.

Podle jiné verze Sigiriya nesloužila jako pevnost, ale šlo o královské hnízdo neřesti. Tomu by odpovídala i obrovská freska, která se nacházela v polovině cesty vzhůru. Dávní umělci na skále zpodobnili zhruba 500 většinou velmi spoře oděných žen v životní velikosti. Podle odhadů mělo dílo na délku asi 140 metrů a na výšku přibližně 40 metrů, což z ní dělá největší fresku v lidských dějinách. Dodnes se ale zachovaly pouze fragmenty. Traduje se, že fresky ničili buddhističtí mniši, kteří se tu ve středověku usídlili a hanbaté obrázky je rušily při modlitbách.

Opodál zase stojí několik desítek metrů dlouhá cihlová zeď, která prý kdysi měla tak lesklý povrch, že se v ní mohl panovník při chůzi vidět. Nyní je ale omítka hnědá a pokrytá vyrytými vzkazy od turistů.

Sigiriya se v roce 1982 po zásluze dočkala zápisu na seznam UNESCO. 

Akční letáky