Pohár pro vzácné příležitosti

Na starořímském poháru, ze kterého se pilo před více než 1 600 lety, jsou výjevy, které znázorňují thráckého krále Lykúrga uvězněného ve spleti vinných lián. Byl potrestán za to, že odmítnul kult boha Dionýsa, protože pití vína považoval za zhoubu lidstva. Stříbrný okraj je zdobený zlaceným proužkem s ornamenty listů, stříbrná noha je také pozlacená, patku zdobí vinné listy. Měří skoro šestnáct centimetrů. Pozoruhodný je však především tím, že mění barvu. Je nefritově zelený, při osvětlení zezadu změní barvu na červenou. Barevné odstíny se nejspíš měnily podle tekutiny, kterou byl naplněn. Tato vlastnost poháru mátla vědce několik desetiletí.

Záhada vyřešena

Pro zkoumání tohoto jevu nebylo možné nalévat do vzácného starého poháru tekutiny, aby nedošlo k jeho poškození. Až na konci minulého století vymysleli vědci zvláštní technologii. Vytvořili z plastu destičku velkou jako poštovní známka a do ní vtiskli tisíce malých jamek, do kterých nastříkali nanočástice zlata a stříbra. Vytvořili tak tisíce ultra-miniaturních Lycurgových pohárečků. Do nich pak lili různé tekutiny od vody, oleje až po různé roztoky a ty skutečně měnily barvu od světle zelené až po odstíny červené. Záhada poháru byla vyřešena. Vědci zjistili, že starověcí Římané dokázali využívat technologii, které dnes říkáme nanotechnologie.

Zdroj: Youtube

Starověcí průkopníci

Sklo Lykurgova poháru obsahuje rozmleté zlato a stříbro, tedy nanočástečky menší než tisícina zrnka soli a díky této nano velikosti jsou duhové. Tím vzniknul tento optický jev a pohár mění dle zdroje světla barvu. Jeden z badatelů I. Freestone z University College London, řekl, že je vyloučené, aby to byla pouhá náhoda. „…Římané věděli, co dělají… je to úžasný výkon,“ uvedl. Vědci jsou přesvědčeni, že Římané uměli vyrábět a používat nanočástice. V posledních dvou desetiletích se jev Lykurgova poháru, tedy římské nanotechnoligie využívá při vytváření barevných hologramů nové generace pro optického ukládání informací, v moderní optice a může pomoci i při vyvíjení dalších technologií nejen v oblasti medicíny, ale i jiných. Římský umělec, který své dílo vytvořil ve 4. století př. n. l. nemohl ani v nejmenším tušit, že inspiruje vědce v 21. století.

Zdroje: www.ancient-origins.net, www.britishmuseum.org, www.smithsonianmag.com