Jednou z možností, jak vesmír zničit, je například zkoumání „simulační teorie“, jež navrhuje miliardář Elon Musk.

Prostě se jen vypneme

Slavný filozof, profesor Preston Greene z Nanyangské univerzity v Singapuru doporučuje, že pokud všichni žijeme ve složité a zcela realistické počítačové simulaci, měli bychom se se zničením vesmíru smířit – tedy pokud nechceme, aby nás i s vesmírem někdo vypnul.

Greene, jenž momentálně patří k nejrespektovanějším filozofům dnešního světa, například na přednášce v New Yorku představil radikální myšlenku.

Myslí si, že vědci by měli přestat zkoumat simulační teorie, jelikož tak riskujeme právě ono „vypnutí“. Tvůrci simulace nás totiž podle něj mohou jednoduše vypnout, podobně jako bychom my dnes vypnuli počítačovou hru.

Žijeme v obřím Matrixu

Simulační teorie je přitom poměrně blízko tomu, co známe všichni z kultovního Matrixu. Vše kolem nás, včetně nás, celého vesmíru a všech živých bytostí, je jen pouhá simulace. Tato simulace probíhá v nějakém obřím počítači neznámé supercivilizace, o které nic nevíme.

Nejedná se o převratnou a novou myšlenku, protože obdobné teorie se již v minulosti několikrát objevily. Ale většinou šlo dříve jen o myšlenkové experimenty.

Dnes má ale tato teorie mnoho stoupenců – z řad respektovaných vědců a myslitelů, kteří ji považují za pravděpodobnou. Jedním z nich je i Elon Musk.

K nejrespektovanějším zastáncům této teorie patří i oxfordský filozof a akademik Nick Bostrom. „Je dost pravděpodobné, že žijete v počítačové simulaci. To myslím doslova: pokud je tato hypotéza o simulaci správná, existujete ve virtuální realitě simulované na počítači, který postavila jakási rozvinutá civilizace. I váš mozek je pouze součástí oné simulace.“

I když zní tato představa depresivně, pro nás jako obyvatele samotné simulace je to jedno – jelikož díky nastavení nerozeznáváme skutečnou realitu.

Testovat, nebo ne?

Zatímco jedni navrhují testování této reality (Elon Musk nebo slavný hacker George Hotz), odpůrci před ním velmi důrazně varují.

Testování chtějí ti, kdo se z ní chtějí dostat: Pokud se podle nich ukáže pravdivost simulace, lidstvo by se mělo pokusit dostat někoho mimo ní, aby prozkoumal, co se děje kolem.

Profesor Greene však před tímto přístupem varuje: „Pokud narušíme jakýkoliv experiment, který v naší simulaci probíhá, mohlo by to vést k jejímu ukončení“ – tedy k anihilaci celého našeho vesmíru. Podle něj by to mohlo vést buď k restartu simulace, anebo k jejímu prostému vypnutí. Obojí by ale znamenalo, že každý z nás by přišel o všechno, včetně sebe samého.

Pokud by dostatečné množství lidí uvěřilo, že náš svět je pouhou simulací, ztratili by ke světu vztah a přestali by se o něj zajímat. Kolem nás by to potom mohlo vypadat mnohem hůř než nyní – lidstvo by se přestalo starat o přírodu, snižovat emise oxidu uhličitého nebo žít zodpovědně...

A jak je to s vesmírem?

Známý britský fyzik Stephen Hawking a nejznámější subatomární částice, Higgsův boson, mají celkem zajímavou společnou minulost. Hawking si nejprve vsadil na to, že „Higgs“ se nikdy nenajde. Svou sázku ale prohrál. Přitom se nechal slyšet, že objevu částice lituje – bez ní by totiž fyzika byla zajímavější.

Vše shrnul v knize o dobývání vesmíru Starmus, kde rozvíjí právě teorii zániku našeho vesmíru. Zjednodušeně hovoří o tom, že dnešní fyzikální teorie jsou v mnoha ohledech stále hodně nedokonalé a většinou pokrývají a objasňují jen něco.

Například dokážeme velmi dobře popsat chování běžných částic hmoty od subatomárních částic, ale jak vznikají, co je drží pohromadě a proč mají současnou podobu, pouze tušíme.

Jedna z těchto možností označuje i podobu vesmíru za prakticky náhodnou – kdybychom tedy do vesmíru drcli (doslovně), jeho struktura by se poté uspořádala zcela jinak…

Fyzikové odhadují, že to by vedlo k přeuspořádání fyzikálních zákonů a rozpadu viditelné hmoty.

Tato teorie dokládá, že kdybychom „zatřásli“ Higgsovým polem, mohlo by dojít ke zničení vesmíru. Nelze přitom ani vyloučit, že jednou k takové události prostě náhodně dojde.

Jedná-li se o fantazírování, nebo ne, si budeme muset (snad) ještě chvilku počkat.

Zdroje:

zoommagazin.iprima.cz

www.technickytydenik.cz