Na dně jezera našli potápěči záhadný objekt. Zanechala ho neznámá civilizace

MacDonald Lake

MacDonald Lake

Foto: Profimedia.cz

Když se potápěči z podmořského projektu Haliburton Forest nořili do jezera MacDonald v kanadském Ontariu, předpokládali, že narazí pouze na unikátní faunu a flóru. V hloubce 12 metrů pod hladinou ale objevili zvláštní megalit, skládající se ze sedmi masivních kamenů.

Zpočátku si potápěči mysleli, že jde o geologický útvar, kterému se přezdívá „bludný balvan" a na místo ho před tisíci lety posadil ledovec. Všimli si však, že horní polodlouhý kámen o váze přibližně půl tuny má dokonale rovný povrch a hrany. Vše nasvědčovalo tomu, že strukturu nevytvořila matka příroda, ale lidské ruce.

Členové projektu Haliburton Forest nenechali nic náhodě. „Obrátili jsme se na statistika s prosbou, aby vypočítal, jaká je pravděpodobnost, že se sedm kamenů na sebe uloží tak, že vytvoří megalit," říká Dave Bishop z Haliburton Forest & Wildlife Reserve. Výsledek všechny překvapil. Rovnal se nule.

Objekt na dně v MacDonald Lake

Na řadu přišli archeologové a geologové. Jejich úkolem bylo odhalit kdo, jak a proč megalit postavil. Tyto objekty z velkých a nahrubo opracovaných balvanů vztyčovali pravěcí lidé především v Evropě. Našly se ale také v severní Africe, na Předním a Dálném východě, Indickém poloostrově, v Severní a Jižní Americe nebo pacifickém souostroví.

Göbekli Tepe

Záhada Göbekli Tepe: Vědci nechápou, že pravěcí lidé postavili tak dokonalou věc

Sloužily pravděpodobně ke společenskému setkávání a jako památníky, observatoře či kalendáře. Mezi nejstarší megalitickou stavbu je považován Göbekli Tepe v dnešním Turecku, jež byla vybudována přibližně v 9. tisíciletí před naším letopočtem. Na pomyslná záda ji ale může dýchat nově objevená struktura v MacDonald Lake.

Sargofágy Chachapoya

Lid z oblaků: Ve výšce 3000 m postavil kolosální stavby. Dnes to nechápeme

Silná vrstva bahna pokrývající svislé plochy naznačovala, že megalit leží v jezeře velmi dlouhou dobu. Postaven ale musel být na suchu. Jak je tedy starý?

Megalit v jezeře v Ontariu

Geologický výzkum dokazuje, že Severní Amerika a Kanada zažila v letech 9000 až 7000 před naším letopočtem velké sucho. Podmínky byly tak dramatické, že hladiny Velkých jezer byly až o 50 metrů níž, než je tomu dnes. Výjimku netvořilo ani MacDonaldovo jezero. Kamenný objekt byl vztyčen pravděpodobně v tomto období.

Biologický výzkum místního jezerního pstruha, který si zachoval jedinečné rysy, a tak přežil několik dob ledových, což mu umožnilo žít tam, kde ostatní ryby zahynuly, navíc ukazuje, že rozsáhlé jezero bylo v prehistorických dobách severozápadním koncovým bodem říčního systému, jež po tisíce let odváděl ledovcovou vodu na jih do tehdy masivního jezera Agassis. Region Haliburton Forest tak nabízel dokonalé podmínky k osídlení a rybaření.

Zdroj: Youtube

„Historie Kanady byla obvykle dělena do dvou etap. Do dob, kdy byla obývána Indiány a poté bílými osadníky. Možná je nyní na místě přidat další éru, kdy se zalesněné kopce teprve vzpamatovávaly z tisíciletého zalednění a lidská populace měla jen stovky členů. Ti nám ve studeném jezeře zanechali důkaz o své existenci," vysvětluje Dave Bishop. O pravém účelu megalitu se stále spekuluje. Kameny nenesou stopy po nástrojích ani nejsou ozdobené.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.ancientpages.com, www.ancient-code.com, www.prweb.com