Něco o máčce
Tato bylina je latinsky zvaná Eryngium campestre a anglicky Watling Street thistle (thistle je bodlák). Je to trvalka a dorůstá výšky přibližně šedesát centimetrů, je ostnitá a má bělavě zelenou barvu. Květy jsou kulovité a rostlina celkově trochu připomíná bodlák, s nímž je někdy zaměňována.
Roste v Evropě a v západní Asii, na Kavkaze, v Iránu a v Afganistánu. Potřebuje hodně slunce a preferuje sušší místa. U nás ji najdeme hojně například v oblasti Rané u Loun.
Kořeny se dají kandovat, vařit nebo opéct jako zelenina. V perské provincii Mazandaran se tradičně po staletí používala v kuchyni.
Vyskytuje se i v severní Americe, kde byla obřadní rostlinou kmene Chickasawů. Její název znamenal „přemožitel chřestýšů“, používala se – krom jiného – jako protijed na hadí uštknutí.
Mocná léčivka
Máčka ladní je považována za afrodiziakum, proto se jí v Německu říká Mannstreu – mužská věrnost – na slovenských kopaninách zase „mužská viera“, na Valašsku „mužská pýcha“.
Dalším jejím účinkem je čištění krve, močopudnost a částečné rozbíjení a odplavování močových kamenů.
Nať je slabé spasmolytikum, tedy prostředek proti křečím.
Nicméně především se dá využít proti zahlenění, zadní rýmě a nejrůznějším dalším chorobám dýchacího systému, včetně obávaného černého kašle, známého také jako stodenní nebo dávivý kašel.
Podporuje vykašlávání, je protizánětlivá a dokáže přinést úlevu.
Výrazně účinná proti dýchacím potížím je ve formě nálevu, případně bylinného balzámu, který se doporučuje zejména při bronchitidě. V léčbě nemocí plic ji lze doporučit v kombinaci s jitrocelem, kořenem proskurníku, se slézem, yzopem a bazalkou.
Sbíráme především nať, a to začátkem léta, nejlépe ve středním odpoledni, tedy kolem třetí hodiny. Užitečný může být také kořen, který je nejlepší vykopávat na jaře, ve stejném čase jako nať.
Obsahuje esenciální oleje, saponiny a třísloviny, inulin, sacharózu, kaučuk, flavonoidy, organické kyseliny, glykosid a soli. Opatrnost v užívání je na místě v době těhotenství a kojení, doporučuje se bylinu užívat jen ve směsích a ne dlouhodobě.
Máčkové víno, vhodné zejména k roznícení mužské touhy, lze připravit formou vinného macerátu. U nás nejčastěji jako základ využíváme ryzlink, veltlínské zelené nebo neuburgské. Potřebujeme jeden litr sudového, nekonzervovaného vína. V něm následně macerujeme šedesát gramů nati nebo kořene máčky, padesát gramů listu rozmarýny a deset až patnáct gramů koření hřebíčku, podle chuti. Je zapotřebí nechat macerovat po dobu deseti dnů.
Doporučené dávkování je následující: vždy užívat jenom jednorázově, půl až jednu deci přibližně půl hodiny před potřebou posilnění, a pak těsně před ní znovu stejnou dávku. Nikdy ne více.
ZDROJE: www.bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org