Jsou to poslední dny jejich života, díky dětské naivitě to ale netuší. Je tu dvanáctiletá Helga, která má oči i vlasy tmavé po svém otci, druhému muži Třetí říše Josephovi Gobbelsovi, jedenáctiletá Hilce, která je spíše brunetka a každý, kdo se na ní podívá, tuší, že vyroste do krásy. Osmiletá Holde, šestiletá Hedda a nejmladší čtyřletá Heide. H jako Hitler... aby každé z dětských jmen evokovalo příjmení "Führera", pro něhož Goebbels pracuje jako šéf propagandy.
Děti si hrají v bunkru říšského kancléře hluboko pod budovou a z železných dveří, úzkých chodeb a studeného světla mají spíše strach. Je to totiž na kilometry vzdálené jejich bezstarostnému životu, který prožívaly na farmě daleko od Berlína.
Vychvovávána židovským otcem, stala se z Magdy vášnivá nacistka.
Je duben 1945 a ruští vojáci jsou jen pár stovek metrů daleko. Všichni v bunkru apelují na rodiče Gobbelsových, aby konečně odvedli děti na bezpečnější místo. „Panebože, paní Goebbelsová, děti tu nemohou zůstat, i když musím letět 20krát, abych je dostala ven,“ láme rukama Hanna Reitsch, slavná německá pilotka. Gobbelsovi se však přemluvit nenechají. „Pro mé děti je lepší zemřít, než žít v potupě a ponížení,“ říká jejich matka Magda. Jejich otec se obává, že by Stalin mohl vzít děti do Moskvy, kde jim vymyjí mozek a stanou se komunisty. „Ne, je lepší, když je vezmeme s sebou.“
30. dubna, asi v 15:30, se Hitler střelil do hlavy. Následovala ho jeho společnice a manželka Eva Braunová, s níž se oženil den předtím. Dvojitá sebevražda je signálem pro ostatní.
Vojáci Rudé armády následně nacházejí ohořelá těla manželů Gobbelsových a uvnitř bunkru šest mrtvých dětských těl oblečených do sněhově bílých nočních košilek. Tento čin se stává posledním aktem Třetí říše. Nikdo ho ale neřešil. Bylo víceméně jasné, a pitva to potvrdila, že děti zemřely na otravu kyanidem. Za pachatele byla jmenována matka dětí, Magda. V 50. letech ale případ projednával regionální odvolací soud v západoněmeckém městě Hamm. Písemnosti uložené v národním archivu v nedalekém Münsteru zůstávaly bez povšimnutí. Pak na ně narazil hlavní státní zástupce Maik Wogersien. Podle něj byl hlavním aktérem vraždy dětí zubař Helmut Kunz.
Děti Goebbelsových byly symbolicky oblečeny do sněhově bílých košilek.
Magda Goebbelsová se stala Kunzovou první pacientkou v říšském kancléřství poté, co se jí v dolní čelisti vytvořil absces. Byla synonymem vzorné matky a dokonce sám Hitler jí oslovoval „madam“. Vysoké postavení učinilo z Magdy neoficiální první dámu se silnou osobní autoritou. Vždyť i sám Hitler jí ochraňoval a poté, co se přišlo na to, že její manžel má milenecký poměr s herečkou Lídou Baarovou, jí přemluvil, aby nežádala o rozvod.
Manželství Goebbelsových bylo totiž dáváno za příklad správného říšského soužití. Na konci dubna si ale tato silná žena vzala doktora Kunze stranou a požádala ho, aby ji pomohl se zabitím jejích dětí. Později zubař při soudu vypověděl, že nabídku odmítl. Důvodem bylo, že sám před nedávnem ztratil při bombardování své dvě děti. Na to mu prý Magda odpověděla, že to „již není její žádost“, ale přímý rozkaz Hitlera. Na to Kunz opustil bunkr a hledal útočiště v polní nemocnici v hotelu Adlon. Krátce po jeho příjezdu byl však předvolán zpět do říšského kancléřství. Magda mu měla vyhrožovat, že pokud rozkaz nesplní, je „mrtvým mužem“.
Byl večer 1. května 1945, krátce po Hitlerově sebevraždě. Magda Goebbelsová řekla Kunzovi, že již neexistuje cesty zpět a měl by být připraven. Děti už ležely v posteli, ale ještě nespaly. „Neboj se,“ řekla jejich matka. „Doktor ti teď dá včeličku, kterou dostanou všechny děti a vojáci.“ Odešla z místnosti a Kunz jim do paže vstříkl morfium. „Každé dítě dostalo dávku 0,5 ml. Trvalo to osm až 10 minut,“ vypověděl u soudu doktor.
Když děti usnuly, vešla do místnosti Magda Goebbelsová s kyanidovými prášky v ruce. O několik sekund později se vrátila s pláčem a rozrušená. „Doktore, nemohu to udělat, musíte to udělat vy,“ řekla. Zubař odpověděl: „Ani já to nedokážu.“ „Tak si vezměte doktora Stumpfeggera,“ řekla. Ludwig Stumpfegger, který byl o něco mladší než Kunz, byl jedním z osobních lékařů šéfa SS Heinricha Himmlera. Ani ten se však nechtěl podílet na vraždě dětí, Kunz mu tedy pohrozil, že bude informovat Josepha Goebbelse. Stumpfegger tedy s Martou vešel do pokoje. O několik minut později Magda Goebbelsová řekla Kunzovi, že je po všem. Krátce nato se svým manželem spáchala sebevraždu. (Zdroj: www.spiegel.de)
30. července 1945 Rusové odletěli z Kunzem do Moskvy, kde se připojil ke stovkám tisíc dalších německých válečných zajatců. Byl uvězněn na šest a půl roku. V únoru 1952 byl postaven před soud za to, že byl členem nacistické strany a SS, a jak později tvrdil Kunz, také za smrt Goebbelsových dětí. 4. října 1955 ho Kreml propustil, ale krátce nato se smrt Goebbelsových dětí stala předmětem veřejného žalobce.
Bylo totiž vedeno povinné řízení k ověření Hitlerovy smrti. Jedním ze svědků byl bývalý asistent inspektora a úředník SS Harri Mengershausen, který se nechal slyšet, že smrt dětí byla úplnou záhadou. Jediné jméno, které zmínil, byl Kunz. V té době zubař pracoval jako dobrovolný asistent na univerzitní zubní klinice a jako smluvní lékař u nových německých ozbrojených sil Bundeswehr. Hlavní prokurátor však proti němu zahájil předběžné vyšetřování. Kunz přímo obvinil Magdu a doktora Stumpfeggera, ti však byli v roce 1957 mrtví a podezření proti nim tak nebylo možné odůvodnit. Kunz nakonec zemřel na svobodě v jihozápadním Německu v roce 1976. (Zdroj: www.nature.com)
