Magda se za svobodna jmenovala Friedländerová. Šlo o příjmení jejího otčíma, bohatého židovského obchodníka, které si sama zvolila, protože se na biologického otce ani nepamatovala. Ačkoli byla vychována jako katolička, díky otčímovi přicházela často do styku se židovskou komunitou. Na univerzitě se pak seznámila se sionistou Viktorem Arlosoroffem, jehož rodina původně žila na Ukrajině a do Německa uprchla před pogromy.

Mladý Viktor, kterému se rovněž říkalo Heim, se horlivě angažoval v plánech na vytvoření židovského státu v Palestině. Magda ho doprovázela na sionistické sešlosti a uvažovala o tom, že se za něj provdá a odstěhuje se s ním do budoucí země zaslíbené. Viktor ale nakonec odjel do Palestiny sám.

Magdě se začal dvořit o poznání starší, leč velmi dobře zajištěný průmyslník Günther Quandt. Není jisté, zda Magda podlehla kouzlu jeho osobnosti, nebo kouzlu jeho bankovního konta, dějiny jen stroze uvádějí, že se za něho v lednu roku 1921 provdala. Ještě před svatbou si však na jeho žádost změnila příjmení na "Ritschelová" po svém biologickém otci a obrátila se k protestantismu. Günther Quandt zřejmě už tehdy nechtěl, aby bylo na jeho manželském certifikátu uvedeno židovsky znějící jméno.

Hned v listopadu Magda přivedla na svět syna Haralda. Manželství ale kvůli věkovému rozdílu partnerů nebylo příliš šťastné. Když Günther Quandt v roce 1929 odhalil Magdinu nevěru, požádal o rozvod. Zachoval se nicméně jako grant a svou bývalou ženu slušně finančně zabezpečil.

Magda teď byla nejen volná, ale také stále velmi atraktivní a zajištěná. Mohla mít jakéhokoli muže, na kterého ukázala. Na nacistickém mítingu, kam ji zatáhla kamarádka, ji okouzlil projev Josepha Goebbelse. V prosinci roku 1931 se vdávala znovu, a tentokrát u toho byl v roli svědka i sám Adolf Hitler.

O dva roky později do Berlína zavítal její někdejší milenec Viktor Arlosoroff. Ten se mezitím v Palestině vyšvihnul mezi přední židovské politické špičky a nestačil se divit, že se i jeho bývalá láska dostala do nejvyšších kruhů... jen na velmi vzdálené straně politického spektra.

Viktora udeřily do očí i titulky v německých novinách: "Goebbels se oženil s Židovkou!" Pokusil se Magdu kontaktovat, ale ta jakékoli setkání odmítla. Jen mu spěšně vzkázala, aby raději urychleně opustil Německo.

Viktor se vrátil do Palestiny až poté, co s Hitlerem vyjednal bezpečný přesun 60 tisíc německých Židů do nově se formujícího židovského státu.

Dva dny po návratu do Tel Avivu byl Viktor Arlosoroff zavražděn neznámým atentátníkem. Dodnes se spekuluje, že vraždu mohl objednat sám Joseph Goebbels, aby minulost jeho manželky nikdo nepřipomínal. Potvrzené to však není.

1. května 1945, den po Hitlerově sebevraždě, nechali manželé Goebbelsovi svých šest dětí omámit morfinem, a Magda jim pak vsunula do úst rozdrcené kyanidové kapsle. Ještě před vlastní sebevraždou napsala dopis svému synovi z předchozího manželství, který byl v té době internován v zajateckém táboře v Severní Africe:

"Ve světě, jenž přijde po Vůdci a národním socialismu, nebude mít cenu žít. Proto s sebou beru i děti, protože jsou pro takový život příliš dobré, a milostivý Bůh pochopí, že jim přináším spásu.."

Harald Quandt byl jediným Magdiným dítětem, jemuž bylo dopřáno žít i po válce. Po svém otci zdědil řadu průmyslových podniků a stal se jedním z nejbohatších mužů Západního Německa. Také on však nakonec zemřel předčasně - ve věku 45 let podlehl zraněním utrpěným při leteckém neštěstí.