Záhadná nálevkovitá mezera stále mate odborníky, ačkoli již byla zkoumána před dvěma lety. I proto se bude NASA dále věnovat této podivné anomálii v zemské atmosféře.

Již v roce 2021 byla v rámci mise CREX-2 vystřelena z Norska raketa k obloze. Cílem mise bylo prozkoumat tuto rychlostní nerovnost nad severním pólem planety. Prostřednictvím mise chtěla NASA odhalit další podrobnosti o této oblasti. Raketa měla studovat elektrické a magnetické účinky interakce mezi nabitými částicemi ze Slunce a horními vrstvami atmosféry a měřit chování větrů. Ze Země ji přitom pozorovali určení pozorovatelé, kteří pak měli dát dohromady své závěry.

Start rakety byl přitom odložen již před dvěma lety díky nepřízni počasí. Projekt totiž vyžaduje speciální podmínky, aby mohl být proveden přesně.

Na video se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Co tato díra způsobuje

Zvláštní je, že trychtýřovitou mezeru lze pozorovat pouze v poledne, kdy je Slunce na obloze nejvýše. Vědci se domnívají, že právě tato trychtýřovitá mezera vytváří prostor, kde sluneční vítr interaguje se zemskou atmosférou, a negativně tak ovlivňuje fungování satelitů a kosmických lodí.

Magnetické pole Země hraje klíčovou roli při ochraně planety před smrtícím zářením ze Slunce. Tato zvláštní díra však ovlivňuje kosmické lodě, prolétající touto oblastí. Výzkumníci NASA také zjistili, že kosmické lodě prolétající oblastí často kvůli této anomálii zpomalovaly.

"Ve výšce přibližně 400 km nad Zemí pociťují kosmické lodě větší odpor, něco jako by narazily na rychlostní hrbol," řekl Mark Conder, hlavní řešitel mise CREX-2 a fyzik z Aljašské univerzity ve Fairbanksu. Podle NASA by za anomálií mohly být elektrické a magnetické efekty v ionosféře, což je vrstva horních vrstev zemské atmosféry, která je ionizována Sluncem.

Zářící experiment ve 400 kilometrech nad zemí

V rámci experimentu CREX-2, který se uskutečnil koncem loňského roku v Norsku, bylo z rakety vypuštěno 20 kanystrů. Každý měl velikost plechovky od limonády a vlastní raketový motor. Kanystry byly nasměrovány do různých směrů a uvolňovaly stopovače par v různých výškách. Tyto částice se pak rozzářily a vytvořily jakési svítící mraky, které mají napomoci vědcům k lepšímu pochopení celé zóny.

Polární hrot umožňuje slunečnímu větru přímý přístup do zemské atmosféry, díky němuž se rádiové signály a signály GPS chovají zvláštně.

NASA doufá, že se povede zjistit různé scénáře, které tuto anomálii objasní.

Zdroje:

www.ibtimes.co.in, news.knowledia.com, www.the-sun.com