Vesmírné monstrum explodovalo a vychrlilo energii o síle miliardy Sluncí

Magnetar: neutronová hvězda s vysokým magnetickým polem.

Magnetar: neutronová hvězda s vysokým magnetickým polem.

Foto: orin/Shutterstock.com

Mezinárodní vědecké skupině se nedávno podařil vzácný objev. Vědci poprvé změřili kolísání jasnosti neutronové hvězdy během jejích nejbouřlivějších chvil. Za pouhou desetinu sekundy uvolnila energii, kterou by Slunce vyprodukovalo za 100 000 let. Může nás tato obří hvězda ohrozit?

Mezi neutrononové hvězdy patří i malá skupina objektů, které se pyšní extrémně silným magnetickým polem. Říká se jim magnetary a zatím jich bylo objeveno pouze třicet. Rozpad jejich nestabilní kůry doprovází emise vysokoenergetického elektromagnetického záření, především rentgenového a gama. Ty však trvají jen několik desetin sekund, a proto je těžké je najít a prostudovat. Právě proto fascinují vědce napříč obory.

Magnetary

Vznik magnetaru je složitý. Na jeho počátku stojí výbuch supernovy typu Ib, Ic nebo II. Ten stojí za přeměnou v tzv. neutronovou hvězdu, která je tvořena převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou, nebo pulsar, jež rotuje a připomínají maják. Jestliže měla hvězda před vybuchnutím rychlou rotaci a silné magnetické pole, pohybující se elektrický náboj dramaticky vzroste a vznikne magnetar.

Výbuch supernovy.Výbuch supernovy.Zdroj: muratart/Shutterstock.com

Jeho život je však krátký. Obrovské exploze ho zpomalují a tím se jeho magnetické pole oslabuje. Po 10 000 letech tak hvězdotřesení utichnou a objekt začne vyzařovat pouze rentgenové paprsky. Po dalších 10 000 letech se hvězda zcela umlčí.

Agenetická hvězda

Mezinárodnímu vědeckému týmu v čele s Albertem J. Castro-Tiradem, se však podařilo pulsy magnetaru během jeho nejbouřlivějších okamžiků zachytit díky inteligentnímu systému vyvinutému v Image Processing Laboratory (IPL) Univerzity ve Valencii 15. dubna 2020. Přístroj ASIM se nachází na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Je jedním ze sedmi dalekohledů, které jsou schopné zaregistrovat hlavní fázi erupce v jejím plném energetickém rozsahu. Odborníkům trval rok, než se jim podařilo vyřešit časovou osu události.

Zrcadla se právě montují.

Webbův teleskop napnul ve vesmíru sluneční štít. Půlku dlouhé pouti má za sebou

Předpokládají, že strůjcem výbuchu je neutronová hvězda 10** 16 Gauss, umístěná v galaxii Sculptor, vzdálená asi třináct milionů světelných let. „Hlavní problém spočíval ve stručnosti signálu, jehož aplituda rychle klesla a zapadla do šumu v pozadí. Protože šlo o korelovaný šum, bylo obtížné ho potlačit a signál rozlišit," vysvětluje Víctor Reglero z ASIM výzkumného týmu.

V oblasti Jupitera se objevují podivné zvuky.

V zóně Jupitera se objevují podivné zvuky. Toto NASA nahrála a chce rozluštit

Podle autorů výzkumu a studie zveřejněné v prestižním časopise Nature, je tato erupce klíčová pro pochopení toho, jak se v neutronové hvězdě a kolem ní vytváří magnetické napětí. Pro planetu Zemi však záblesky nejsou nebezpečné.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.news.pcuv.es, www.nature.com