Začali mu říkat Severní polární ostruha. Zářící struktura ale nebyla jediným objevem. Když se odborníci zaměřili na protilehlou stranu oblohy, uviděli další světelné výtrysky - Vějířovou oblast. Nikdo netušil, co polarizované rádiové signály vytvořilo. I přes jejich podobnost je zkoumali jednotlivě a nikoho nenapadlo je vzájemně propojit.
To udělala až astronomka Jennifer West z Torontské univerzity. „Přemýšlela jsem o tom patnáct let. Magnetická pole neexistují izolovaně,“ vysvětluje vědkyně. „Pak jsem narazila na článek z roku 1965, v němž autoři spekulují o tom, že polarizované rádiové signály by mohly pocházet z nitra Galaxie. Stačilo jediné. Vzít nejnovější data a ověřit to.”
Magnetický tunel
Vědkyně se svým týmem sestavila počítačový model, který ukazoval, jak by vypadala rádiová obloha, kdyby se Severní polární ostruha a Vějířová oblast propojili magnetickými vlákny. Najednou to bylo jasné.
„Klíčem byl úhel pohledu,” směje se astronomka. „Když si před sebe položíme mapu Země, Severní pól je nahoře a rovník uprostřed. Dá se to ale přece nakreslit i z jiné perspektivy. To jsme udělali v našem experimentu.”
Před zraky týmu Jennifer West se najednou zjevil gigantický tunel tvořený svazkem zmagnetizovaných vláken obklopující Sluneční soustavu a blízké hvězdy. Tento útvar je dlouhý přibližně 1000 světelných let.
Propojené galaxie
Není ale jediný. Chapadla se vyskytují i v jiných galaxiích. Byly pozorovány poblíž zbytků gigantických hvězdných explozí neboli supernov, v molekulárních mracích nebo „galaktických komínech“, dutinách, kterými proudí horký plyn z galaktického disku. Některé studie dokonce tvrdí, že spirálovitá vlákna plynu by mohly tvořit kostru Mléčné dráhy.
Dalším krokem Jennifer West je potvrdit svůj výzkum pomocí pozorování a lépe pochopit, jak masivní tunel kolem Země souvisí s dalšími magnetickými póly v naší Galaxii.
Zdroj:
www.livescience.com, www.universetoday.com, www.sciencealert.com
