Zdroj: Profimedia.CZ
V roce 2030 má nastat malá doba ledová. Na Zemi by mohla mít katastrofální dopad
Jakmile v létě udeří tropická vedra, mluví se o globálním oteplování. Když naopak v zimě nastanou třeskuté mrazy, ozývají se hlasy, že se blíží doba ledová. Jak to s tou změnou klimatu vlastně je? Objevila se teorie, že se máme obávat obou extrémů. Malé době ledové v raném novověku totiž rovněž předcházelo výrazné oteplení.
Zemské klima prochází přirozenými změnami i bez zásahu lidské činnosti. Tato skutečnost je nejčastějším argumentem popíračů přímé úměry mezi ničením přírody a oteplováním planety. Problém je ale v tom, že právě lidské zásahy přirozený klimatický cyklus notně narušují. Vědci proto nejsou schopni odhadnout, jakým směrem se planeta vydá v příštích dekádách: stanou se z Londýna Benátky severu, nebo se bude na Temži bruslit?
Není snadné na tuto otázku odpovědět, pokud stále ani nevíme, co bylo příčinou takzvané malé doby ledové, která v Evropě nastala kolem roku 1400 a trvala až do 19. století. Chladnější klima mělo pro tehdejší Evropany hrozivé následky. Kvůli slabší úrodě došlo k poklesu blahobytu a častějším hladomorům. Zhoršená výživa vedla ke snížené imunitě a šíření infekčních nemocí. Klimatická změna byla rovněž zřejmě důvodem, proč Vikingové opustili Grónsko.
Zdroj: Profimedia.CZ
Nečekané důsledky globálního oteplení
Odborníci z univerzity v americkém městě Amherst v Massachusetts nastínili pozoruhodný model, jak mohlo k ochlazení dojít. Zjistili, že malé době ledové paradoxně předcházelo prudké oteplení.
Podle vedoucího studie Francoise Lapointeho za vzestup teploty mohla zvýšená aktivita Slunce v kombinaci s neobvykle nízkým počtem sopečných výbuchů, jejichž emise sluneční záření blokují. V průběhu 14. století se severní část Atlantického oceánu oteplila natolik, že došlo k tání ledovců. Během následujících 20 let ale v Evropě udeřily tak třeskuté zimy, že zamrzla i Temže. Jak je to možné?
"Za normálních okolností se teplá voda z tropů přesouvá do Arktidy," vysvětluje Lapointe. "Pluje kolem pobřeží severní Evropy, až se setká s arktickými vodami. Zde ztratí teplotu a zhoustne, takže klesne na dno oceánu. Tato hlubinná formace pak proudí nazpět k jinu podél pobřeží Severní Ameriky, opět se oteplí a proces se opakuje."
Na konci 14. století se ale podle vědců tento systém zbortil. Teplé vody se do Arktidy dostalo příliš a oceán se "naředil" sladkou vodou z tajících ledovců. Voda se už nemohla vrátit k tropům a zůstala ledová. Důsledkem bylo výrazně chladnější klima v mírném a severním pásu a naopak ukrutné horko v tropech.
Následující anglické video názorně vysvětluje, jak oceánské proudy ovlivňují klima na pevnině a co se stane, když přirozená cirkulace zkolabuje:
Svou roli sehraje i Slunce
Francois Lapointe osobně netvrdí, že se tento scénář odehraje v dohledné době. Rozhodně prý jde však o jev, kterému je třeba věnovat pozornost.
Pro možnost blížící se malé doby ledové hovoří také výzkum britských vědců, kteří vypočítali, že mezi lety 2030 a 2040 poklesne sluneční aktivita na úroveň, ve které se nacházela ve studeném období raného novověku. Ačkoli bychom se na jedné straně mohli radovat, že se tím zpomalí oteplování způsobené skleníkovými plyny, ochlazení podle vědců přinese i deštivá léta, četné záplavy a dramatické snížení zemědělské produktivity. První projevy poklesu sluneční aktivity prý můžeme pozorovat již nyní. A postupně jich bude přibývat.
Zdroje: www.newyorker.com, www.sciencedaily.com, www.sciencedaily.com
