Úroveň sluneční aktivity je proměnlivá a je vázána na magnetické pole. To se pravidelně cyklicky přepóluje a mění přibližně každých 11 let. Během doby, kdy se „přepíná", je nejslabší. Této fázi cyklu se říká sluneční minimum. Následně však pole zesiluje a aktivita hvězdy stoupá. Ta se projevuje zvýšeným výskytem slunečních skvrn a větru. Tato fáze probíhá právě nyní. Vědci upozorňují, že vrchol aktuální periody můžeme očekávat koncem roku 2024. Poté nastane opět pokles.
Výzkum odborníků z Northumbrijské univerzity v anglickém Newcastlu před tímto obdobím varuje. Vypočítali, že sluneční aktivita by do deseti let měla klesnout až o 60 %. Taková minima se objevila také v raném novověku. Byla pojmenována jako Mauderova a Daltonova. Vlivem snížení teplot došlo k výrazným ztrátám na zemědělské produkci plodin a svět tak zachvátil hladomor.
Malá doba ledová dopad na Zemi
Těmto poklesům předcházelo období označované jako malá doba ledová. Trvala od roku 1315 do roku 1850. Začala vydatnými dešti, které neustávaly ani s příchodem léta. Teploty byly nízké a obilí nedozrávalo. Pokud naši předci něco sklidili, nebylo to kde sušit. Špatná úroda zvedla ceny nejen potravy pro lidi, ale také pro dobytek. Evropa hladověla.
Poté nastoupila krutá zima. Mrazy byly tak silné, že v Praze zamrzla Vltava. Podobný scénář se opakoval téměř každý rok. Několikrát zamrzlo Baltské Moře a úžina mezi Francií a Anglií. Lidé umírali na nemoci nebo na podchlazení. Změna klimatu však nenastala sama od sebe. Vědci z univerzity v americkém městě Amherst v Massachusetts si myslí, že jim předcházela zvýšená aktivita Slunce. Ta způsobila vysoký atmosférický tlak nad Grónskem, jež ovlivnil teplotu mořských proudů severního Atlantiku.
„V běžné situaci teplá voda z tropů pluje na sever, jakmile se ale setká s chladnými arktickými vodami, ztrácí teplo a klesá ke dnu. Pak proudí na jih a cyklus se opakuje," vysvětluje Francois Lapointe. Někdy kolem roku 1400 se však vody severního Atlantiku výrazně oteplily. Ty se přesunuly na sever do vod na jih od Grónska, kde začaly tát ledovce. Sladká a teplejší voda se smíchala s oceánem a celý systém zkolaboval. Právě to prý způsobilo výrazné ochlazení klimatu.
Sluneční aktivita
Zvýšená sluneční aktivita měla, podle vědců, zároveň snížit množství sopečných erupcí. V atmosféře tak chyběly emise z vulkánů. Všechny tyto přírodní události měly stát za tím, že lidstvo strádalo. Může se to stát znovu?
Podle NASA nikoli. „Aktuálního slunečního maxima a následného minima se nemusíme bát. Podnebí se kvůli emisím skleníkových plynů otepluje šestkrát rychleji, než jaká je rychlost potenciálního, desítky let trvajícího ochlazování vyvolaného sníženou sluneční aktivitou." Predikce NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) tak naznačují, že i když je dnes Slunce výrazně aktivnější než bylo v období Daltonova minima, díky znečištění by se v průběhu další fáze cyklu nemělo dít nic neobvyklého.
Zdroj:
www.denik.cz, www.sciencemag.cz, www.livescience.com, www.epochaplus.cz