Zdroj: Profimedia.CZ
Malá doba ledová mohla být způsobena vymřením indiánů, tvrdí překvapivá studie
Malou dobou ledovou vědci označují období mezi 16. a 18. stoletím, kdy na severní polokouli panovalo výrazně chladnější klima než ve středověku. O faktorech, které ochlazení způsobily, se vedou dlouhé diskuze. Svou troškou do mlýna nedávno přispěla i skupina londýnských vědců, podle nichž se planeta ochladila vlivem vymření původní americké populace.
Pokles průměrných ročních teplot vedl ke zvětšení ledovců a zalednění Grónska. Dlouhé zimy a krátká studená léta ztenčila Evropanům úrodu. Snížila se životní úroveň, obyvatele častěji než dříve sužovaly hladomory a morové rány. Příčiny klimatického výkyvu nejsou zcela jasné. Nejčastěji se hovoří o minimu sluneční aktivity nebo sérii sopečných výbuchů, jejichž emise zastínily slunce.
Když se pole proměnila v pustinu
Zcela unikátní hypotézu zformuloval tým vědců z londýnské University College. Malá doba ledová prý mohla souviset s kolonizací Ameriky, v jejímž důsledku během jediného století vymřelo 90 procent amerických domorodců. Vědci odhadují, že mohlo jít zhruba o 55 milionů lidí, což tehdy představovalo celých 10 procent světové populace.
Zdroj: Profimedia.CZ
To rozhodně není zanedbatelné číslo. Spolu s indiány vymizelo až 55 milionů hektarů obdělávané půdy, což je rozloha odpovídající dnešní Francii. Pole postupně zarostla bujnou vegetací a lesy, které produkovaly kyslík a vysály z atmosféry vydatný objem oxidu uhličitého. Tím se snížil skleníkový efekt a globální klima na planetě se mohlo ochladit až o 1°C.
"Je to užitečné zjištění, které nám ukazuje, co zalesnění dokáže. Na druhé straně ale v dnešní době by stejná zalesněná plocha odstranila jen emise z fosilních paliv vyprodukované za dva roky," míní spoluautor studie Chris Brierley.
Studii spolu s názornou grafikou shrnuje anglické video:
Asi je to přehnané
Hypotéza ale narazila na kritický ohlas. Podle amerického profesora geochemie Joerga Schaefera je takový efekt zalesněné plochy dané rozlohy značně nadsazený. "Je to nicméně zajímavá a kontroverzní studie, která si zaslouží pozornost a další výzkum," míní Schaefer.
Proti tvrzení londýnských vědců stojí i fakt, že klimatické změny byly v Evropě pozorovány už během 14. století, a to konkrétně v letech 1315–1322, kdy chladná a deštivá léta způsobila v Evropě hrůzostrašný hladomor. Spouštěčem ochlazení byl tehdy zřejmě výbuch Tarawera na Novém Zélandu. Během 15. století se pak z nevyjasněných příčin ochladilo na celé dekády. V průběhu raného novověku pak malá doba ledová kulminovala takovým způsobem, že zamrzala i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií. Tento pozvolný vývoj podle vědců odpovídal spíše nějakému klimatickému cyklu, než že by ho způsobila konkrétní událost. Nedá se ale vyloučit, že zalesnění indiánských polí k teplotnímu propadu trochu přispělo.
Zdroje: www.theguardian.com, www.ucl.ac.uk, www.livescience.com
