Proč nikdy nebudou oživeni mamuti? Genetikům asi zkazila plány malá myš

Lenka Samuely | 1. 4. 2022

Myšlenkou oživení již vyhynulých zvířecích druhů se genetičtí inženýři zabývají již několik let. Zmrtvýchvstání, podobné tomu, které zachytil slavný film Jurský park, se však zatím konat nebude. Vědci stále narážejí na mnoho problémů.

Vymírání živočichů i rostlin a vznik nových druhů patří mezi běžné vývojové procesy. Biodiverzitu ovlivňuje několik faktorů. Mezi ty klíčové však patří člověk. Pokud druh přežije náhlé změny způsobené katastrofou, musí se vypořádat také s lovem, ničením přirozených biotopů, šířením nepůvodních druhů a znečišťováním prostředí. Proto nyní odborníci upozorňují, že stojíme uprostřed masového vymírání zvířat a rostlin, jež jsme jako lidé způsobili.

Příčinu vyhynutí mamutů zatím přesně neznáme. Spekuluje se však o kombinaci lovu, změny klimatu či sopečné aktivitě. Badatelé ze Swedish Museum of Natural History také zjistili, že mohlo jít o přirozený zánik. Průměrná doba existence druhu se ve fosilním záznamu pohybuje 1–4 miliony let. Mamuti, kteří se na Zemi vyskytovali již před 5 miliony lety a vyhynuli před 4 500 lety, tak byli na vymření žhavými kandidáty. Dokládají to také analýzy genomů, díky nimž vědci zjistili, že se těmto chobotnatcům postupem času poškozovaly geny zodpovědné za čich, kvalitu srsti nebo vnímání feromonů.

Mamuti a genetika

I přesto někteří biologové stále doufají, že by srstnatého mamuta či jeho podobnou verzi, dokázali oživit. Velkým snem je vytvořit udržitelnou populaci těchto zvířat, jež by putovala tundrou. Toto „hraní si na Boha" se však nesetkává s většinovým souhlasem. „Pokud investujete milion dolarů do znovuoživení, činíte etické rozhodnutí. Když vrátíte jeden druh zpátky, vyhyne několik jiných," argumentuje profesor Carletonské univerzity v Ontariu a vědec specializující se na ochranu přírody Joseph Bennett.

Zatím to však vypadá, že se ekolog nemusí ničeho obávat. Vzkříšení vyhynulých zvířat není tak jednoduché. Potvrdil to experiment evolučního genetika na Kodaňské univerzitě Toma Gilberta, který se rozhodl navrátit život kryse Maclearovy (Rattus macleari) žijící do roku 1908 na Vánočním ostrově v Indickém oceánu.

Jaký máte práh bolesti? Můžete podle toho poznat, zda máte neandrtálské geny
Magazín

Jaký máte práh bolesti? Můžete podle toho poznat, zda máte neandrtálské geny

Se svým kolegou, molekulárním biologem na Shantou University Jian-Qing Linem, extrahovali DNA z kůží dvou zachovalých krys. Několikrát ji sekvenovali a získali tak 60 % genomu. Aby ho doplnili, použili genom blízkého žijícího příbuzného - norské krysy. Vědci ale nakonec zjistili, že téměř 5 % genomu krys Maclearových stále chybí. „To nás překvapilo. I přesto, že získaná DNA v sobě zahrnovala geny tvořící například charakteristické zaoblené uši krysy z Vánočního ostrova, chyběly důležité části pro imunitu nebo čich," píše ve své studii zveřejněné v magazínu Current Biology Tom Gilbert.

Zvířecí mutanti

Výzkum potvrdil, že i přes veškerou snahu se nedá získat 100% obraz DNA živočicha. Chybět tak mohou geny, jež činí každý druh jedinečným. Evoluční bioložka z Natural History Museum v Londýně Victoria Herridge navíc doplňuje, že „čím více času uplynulo od doby, kdy se vyhynulý druh s dosud žijícím od sebe evolučně rozešel, tím více genů chybí. Zkoumané krysy se od sebe oddělily před 2,6 miliony lety. Mamut a asijští sloni před 6 miliony lety."

Zdroj: Youtube

5% rozdíl je podle vědců také dostatečně velký problém. Například lidský genom se od šimpanzího liší jen o 1 %. Ve většině případů tak biologové nebudou předem schopni určit, jak upravené geny ovlivní vzhled a chování zvířete. S největší pravděpodobností by se nenarodila kopie mamuta, ale hybrid s neodhadnutelným chováním.

Zdroj:

www.vesmir.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.eurozpravy.cz, www.science.org

Tagy genom Indický oceán Jurský park Kodaňská univerzita Londýn M Thomas P Gilbert mamut Ontario Vánoční ostrov