Zdálo se, že obří tvor jeho slovům rozumí. Ploutvemi vyšplhal na schůdek, jako by si řekl o další pohlazení. „Počkej,” Joel se natáhl pro nachystanou rybu a strčil ji zvířeti přímo do tlamy. To se opět na chvíli ponořilo. Pak si řeklo o další pamlsek.
Neobvyklé přátelství mezi malým chlapcem a mantou obrovskou začalo nenápadně. Joel chodil každé ráno do přístavu Vueltas na La Gomeře na Kanárských ostrovech se svým otcem sledovat rybáře, jak zpracovávají nové úlovky a přebytky hází zpět do vody. Tato svačina zdarma lákala řadu dravců a rejnoků.
Neobvyklé přátelství
Jednoho dne vzal klučina malou rybku a dal ji ihned ke schodům. Jedna z mant ji s radostí snědla. Když se na chvíli vynořila, nechala se pohladit. Joel byl nadšený. Ten pocit byl nepopsatelný.
Postupem času se mezi zvířetem a člověkem vytvořilo pouto. Chlapec se ho nebál. Věděl, že i přestože je tento druh rejnoka blízký příbuzný žralokům, jeho zuby jsou zakrnělé. Většinou se totiž živí volně unášeným planktonem a drobnými živočichy.
Postupem času se Joelův ranní rituál rozkřikl všemi směry. U břehu se objevilo jak více mant, tak více dětí. V době krmení také vzniklo pozoruhodné video, které má nyní kolem 59 milionů shlédnutí.
Manta obrovská
„Manty jsou společenští tvorové. Navzájem kopírují své pohyby a také jsou zvědavé,” říká biolog Rob Perryman, který během pěti let studoval více než 500 skupin rejnoků. „Rádi se stýkají s jinými jedinci, jež si pamatují. Jejich přátelství tak připomíná vztahy mezi lidmi.”
Kamarádství mezi Joelem a obřím mořským živočichem tak podporuje pozorování vědců. Jejich vzájemná důvěra však nepřestává dojímat.
Zdroje: www.science.org, www.cs.wikipedia.org, www.madlyodd.com, www.hasanjasim.online