Nepsal ho zoufalý trosečník zajatý hladovými kanibaly ani pirát hledající truhlu s pokladem, ale výzkumník George Parker Bidder. Z anglického přístavu Plymouth Marine Biological Association of United Kingdom (MBA) vypustil v letech 1904 až 1906 dohromady více než tisíc podobných láhví, jež měly pomoci s výzkumem mořských proudů a výskytu ryb.

Nádoby byly navrženy tak, aby se vznášely těsně nad mořským dnem a bylo je možné chytit do vlečných rybářských sítí. Většina z nich byla nalezena již po několika měsících. Bidden tak prokázal, že Severní moře proudí z východu na západ.

Vzkaz v láhvi

„Kde byla láhev nalezena? V jaké hloubce? Zachytila se ve vlečné síti? Směr vytažení?" Takové a další otázky byly napsány na pohledu v angličtině, němčině a nizozemštině. Text dále žádal, aby nálezce kontaktoval biologickou společnost. Za to měl být odměněn jedním šilinkem. Na pohledu však chybělo datum, takže manželé netušili, jakou vzácnost drží v rukách.

Zdroj: Youtube

Pošťačka v důchodu Marianne Winkler neváhala, dodržela instrukce a odpovědi na otázky zaslala. Biological Association of United Kingdom byla překvapená. Objevil se však problém, jak nálezkyni odměnit. Instituce to vyřešila kuriózním způsobem. Historický šilink koupila na eBayi. Bidderův vzkaz v láhvi byl také uznán Guinnessovou knihou rekordů jako nejstarší svého druhu.

Vědecký výzkum z láhve

Láhve se využívaly nejen k zasílání tísňových zpráv, ale primárně v rámci vědeckých studií. Poprvé byla tato technika použita řeckým filozofem Theophrastusem v roce 310 př. n. l., který si ověřoval, zda Atlanský oceán ústí do Středozemního moře. V 16. století údajně královna Alžběta vytvořila speciální pracovní pozici „odzátkovače láhví", jež měl za úkol vyhledávat tyto speciální skleněné schránky a luštit vzkazy potenciálně pocházející od francouzských špionů.

Experimenty provedené v polovině 18. století Benjaminem Franklinem nastínily existenci Golfského proudu. Hypotézy byly potvrzeny o století později. I dnes se podobná technika používá k výzkumu a tvorbě map oceánské cirkulace. Tzv. Unašeče plavou na hladině a zkoumají zároveň rychlost, teplotu a slanost vody. Jsou sledovány pomocí GPS a obsahují přístroje, které nasbíraná data shromažďují a odesílají.

Biologové následně vyhodnocují, co se na vzdálené mořské hladině a pod ní v reálném čase děje. Dokáže se tak řídit lodní doprava, odhalit znečišťující látky nebo vypočítat populaci ryb. Ve vnitrozemí plovoucí láhve pomáhají včas varovat před bleskovými povodněmi a sledovat výkvět řas.

Zdroj:

www.en.wikipedia.org, www.radiozurnal.rozhlas.cz, www.thevintagenews.com