více >>

Romeo a Julie mezi špiony: Manželé Rosenbergovi skončili na elektrickém křesle

1. leden 2020 četba na 3 minuty
Julius a Ethel Rosenbergovi.

Julius a Ethel Rosenbergovi.

Foto: winto

Hrát si na špiona bylo v době studené války velmi žádané a zároveň extrémně nebezpečné. Pokud vás druhá strana odhalila, byla smrt nevyhnutelná. Nejznámější případ špionů, kteří možná špiony nikdy nebyli, připomíná jadernou verzi Romea a Julie. Místo jedu a nože ale oba skončili na elektrickém křesle.

Julius Rosenberg byl Žid s ruskými kořeny, který se narodil v Americe. A jako by mu složitý původ naznačoval, kterou životní cestou by se měl dát, vybral si v dospělosti studii elektrotechniky a s počátkem druhé světové války volně přešel k vojenské špionáži. Z pozice byl však velice rychle vyhozen; Julius kopal celou dobu za komunistický tým, což se neslučovalo s představami velitele.

Ethel poznal na vysoké škole a bezhlavě se do sebe zamilovali. Studium úspěšně ukončili, vzali se a zplodili dvě děti. Zatímco Ethel se věnovala výchově dětí, Julius se vrátil ke svému životnímu údělu. Po válce se vztahy mezi Američany a Sověty trochu zlepšily, společný nepřítel byl zničen, přesto to pod povrchem značně skřípalo. Julius donášel na svou rodnou vlast a Sověti se mu za jeho informace bohatě odměnili.

Z práce se stal koníček a Rosenberg se uchýlil k něčemu, co jemu i jeho ženě podepsalo ortel smrti – propašoval k Rusům americký plán na sestrojení jaderné bomby. Plán byl před předáním přepsán jeho ženou, aby nevzniklo podezření a USA nezačalo hledat krtka na svém záhonku. Přesně to se však stalo.

Rosenbergovi byli zatčeni. Soudní proces odhalil celou špionážní síť, na jejímž konci stál Julius. A protože se Ethel přepsáním plánu stala spolupachatelkou, byla i ona obviněna ze špionáže proti vlastní zemi.

Soudce byl nelítostný a pár obviňoval z potenciálního jaderného útoku na americkou půdu. V tu chvíli se naplno projevil strach a nenávist vůči Sovětskému svazu. V jiném, ne tak dusném období by Julius i Ethel dostali za svůj obrovský prohřešek několikaletý trest odnětí svobody, v době hrozící jaderné války Amerika musela ukázat, jak každý vlastizrádce skončí.


Oba až do posledních minut svých životů tvrdili, že jsou nevinni. Desítky usvědčujících důkazů nedonutily Juliuse, aby se k špionáži přiznal, a naprosto cizí lidé mu paradoxně věřili. Vznikaly demonstrace, kterých se účastnilo tisíce Američanů ze všech koutů země. Účastnili se jich i takoví velikáni, jako byl Albert Einstein, Pablo Picasso nebo Frida Kahlo. Zvučná jména jejich tragickému konci nepomohla a Julius i Ethel byli odsouzeni k trestu smrti na elektrickém křesle.

Před popravou jim ministerstvo spravedlnosti nabídlo doživotí výměnou za přiznání viny. Stejné prosby se dostalo i od rabína, který Ethel navštívil v cele smrti těsně poté, co byl její manžel popraven. Jestli chcete přežít, přiznejte vinu. Ethel odmítla. Jejich smrt dělilo deset minut, láska je ale spojovala až za hrob.

Akční letáky