Jak vypadal život středověké manželky: Přísná příručka určovala jasná pravidla

Muži ve středověku od žen očekávali servis a péči.

Muži ve středověku od žen očekávali servis a péči.

Foto: Profimedia.CZ

Mezi jednotlivými vrstvami středověké společnosti panovaly velké rozdíly. Ženy všech stavů však spojovala podřízenost vůči mužům a nesvoboda v rozhodování o jejich životě. Na vlastních nohou mohly stát jen vdovy a případně královny či regentky panovníků.  

Středověká dospívající dívka měla pouze dvě možnosti: vdát se a rodit děti, nebo vstoupit do kláštera a věnovat se rozjímání a duchovní službě. V prvním případě byla podřízena manželovi, v druhém svému řádu. Ačkoli nám dnes život mezi zdmi kláštera může připadat neveselý až ponurý, pro středověké ženy představoval jedinou možnost, jak se vyhnout sérii riskantních porodů. Vždycky si ale vybírat nemohly. Pokud otec pro svou dceru našel strategického ženicha, klášter nepřipadal v úvahu. (Zdroj: www.bl.uk, duben 2015)

Protože většina středověkých žen neuměla číst a psát, mnoho zpráv o jejich každodenním životě se nám nedochovalo. Ne tedy že by hospodyně v té době měly čas na psaní deníků - kromě přípravy jídla a péče o početnou drobotinu měly obvykle na starosti i vaření piva, zhotovování oblečení a krmení hospodářských zvířat. Jejich povinnosti nebraly konce.

Ve 14. století se zámožný Pařížan Guy de Montigny oženil s výrazně mladší dívkou, než byl on sám. Aby měl jistotu, že se jeho mladičká manželka do role hospodyně náležitě vžije, sepsal jí stručný manuál, jak se starat nejen o domácnost, ale také o něho samého.

"Svého manžela miluj a udržuj ho v čistém prádle, protože je to tvoje povinnost… Muž očekává, že mu bude po návratu domů věnována péče; usedne k ohni, nechá si umýt nohy, dostane čisté boty a kalhoty, stejně jako jídlo a pití. Žena se o něj bude starat a uloží ho do bílého povlečení, postel pokryje dobrými kožešinami a potěší ho intimními rozkošemi, o kterých pomlčím… Takové služby udrží v muži lásku i touhu vracet se domů a od jiných žen si bude držet odstup," vysvětloval své nevěstě Guy de Montigny. (Zdroj: www.historyextra.com, červen 2015)

Na venkově povinnosti nikdy nekončily.Zdroj: Profimedia.CZ

Ve vyšších kruzích, kde ženy měly k dispozici služebnictvo a chůvy, bylo zřejmě možné podobná mužská přání naplnit. Většina hospodyň se však musela ohánět sama. Znamenalo to vstát ráno před rozedněním, nachystat snídani, nakrmit zvířata, podojit krávy, vyhnat je na pastvu, utlouci máslo, připravit len k tkaní a slad pro pivo. Pokud žena chtěla vyprat prádlo, musela si vyrobit louh, do kterého ho namočila. Aby mohla upéct chleba a uvařit večeři, potřebovala rozdělat a udržovat oheň. Do toho kojila nejmenšího potomka a hlídala ty starší, aby se někde nezranili.

Skutečný život na středověkých hradech nebyl žádným luxusem.

Život na středověkých hradech: Čím větší dvůr, tím horší hygiena a větší zápach

Už tehdy si ovšem lidé dobře uvědomovali, že ženy v domácnosti nemají záviděníhodnou pozici. Svědčí o tom satirická balada "O tyranském manželovi" sepsaná v 15. století v Anglii. Titulní protagonista v ní spílá manželce, že zatímco on dře celý den na poli, ona sedí doma, žvatlá se sousedkami a nepřipraví mu včas večeři. Žena se brání výčtem svých četných povinností, ztížených ještě probdělou nocí s plačícím miminkem. Manželé se potom dohodnou, že si role na jeden den prohodí. Závěr balady se bohužel nedochoval, ale dokážeme si představit, že se manžel při péči o domácnost asi hodně zapotil a spoustu toho zpackal. (Zdroj: www.historyextra.com, červen 2015)

Něco jako chvilku relaxace nebo čas jen pro sebe středověké ženy neznaly. Musely jen doufat, že se jejich manžel aspoň neprojeví jako tyran z balady a bude mít pro jejich úděl pochopení.

Akční letáky