Sňatková politika byla plně v rukou rodičů, poručníků nebo mužských příbuzných. Mladí šlechtici a šlechtičny tak často o svém nastávajícím pouze slyšeli, ale v životě ho neviděli. Svatba tak, především pro mladé princezny, znamenala obrovskou změnu. Nejenže opustily svou vlastní rodinu a následovaly manžela na jeho panství, ale také před nimi stál jeden velký úkol. Co nejdříve otěhotnět a porodit mužského dědice.
Zatímco muži mohli své budoucí manželské povinnosti „trénovat" v nevěstincích, dívky musely až do svatební noci zůstat neposkvrněné. Díky tomu, že bylo běžné, aby vyrůstaly v klášterech, jejich znalosti o tom, jak zplodit potomka, byly nulové. Štěstí měly ty princezny, které měly domácí učitele, a nestyděly se zeptat. Volnější výchova však neznamenala, že šlechtičny budou na manželství připravené a budou vědět „co s tím".
Manželská povinnost v historii
Důkazem je toho patnácté dítě a poslední dcera Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského, francouzská královna Marie Antoinetta. Ta byla ve svých čtrnácti letech poslána na francouzský královský dvůr, aby se stala manželkou budoucího krále Ludvíka XVI. Před svatbou svého nastávajícího nikdy neviděla.
Po svatební noci si Ludvík do deníku napsal: „Nic". Nejenže mu chyběla náruživost, ale také trpěl zúžením periferní části předkožky. Marie Antoinetta si s tím nedokázala poradit. „Pokud dívka tak krásná jako moje dcera nedokáže ve svém manželovi vzbudit touhu, je to beznadějné," napsala jí její matka Marie Terezie. Iniciativy se tak chopil bratr Marie Antoinetty Josef II., který si se svým švagrem promluvil mezi čtyřma očima. Na jeho popud král podstoupil drobnou operaci a v srpnu 1777 bylo manželství naplněno.
Rumunská princezna Marie Alexandra Viktorie Edinburská však podporu rodiny nedostala. Ve svých sedmnácti letech byla provdána za krále Ferdinanda I. Rumunského. O deset let starší muž, jenž měl řadu milenek, na svou mladou manželku o svatební noci doslova skočil. Nenapadlo ho, že Marie potřebuje čas, trpělivost a něhu. Král si jednoduše svá manželská práva prosadil a ignoroval dívčin křik a slzy. Po pár měsících si panovnice stěžovala dvorní dámě na slabost a ranní nevolnost. Když ji služebnice gratulovala k těhotenství, divila se, jak se jí to mohlo stát.
Znásilněná princezna
Absence sexuální výchovy zasáhla i princeznu Marii Mecklenburg-Strelitz. Jednoho dne si její otec, velkovévoda Adolf Frederick a jeho žena Alžběta všimli, že se jejich devatenáctiletá dcera zvláštně zakulatila. Doktor prokázal, že je těhotná. Marie však neopustila malý německý dvůr. Co se tedy stalo?
Ukázalo se, že sluha jménem Hecht, mezi jehož povinnosti patřilo každou noc zhasínat světla v Mariině pokoji, několikrát mladou princeznu znásilnil. Dívka byla tak zmatená, že se neodvážila svěřit se svým blízkým. Vyděšení rodiče sluhu propustili a Marii chtěli vyhnat. Zasáhla až britská královna Viktorie, která ji označila za nevinnou oběť.
Zdroj:
www.ciekawostkihistoryczne.pl, www.cs.wikipedia.org, www.koukalici.cz
