V době, kdy Jindřich VIII. Tudor hledal svou další nastávající - poté, co se rozvedl se svou první chotí Kateřinou Aragonskou, popravil druhou manželku Annu Boleyonovou a třetí Jane Seymourová 12 dní po porodu syna nečekaně zemřela, hrozilo, že Anglie bude napadena Svatou říší Římskou a Francií. Z politických důvodů tak bylo králi doporučováno, aby si vzal manželku protestantského Klevska, čímž by ohromně zvýšil své šance na vyhraný boj.

Přikrášlený portrét

Možná to, a možná strach, že jeho jediný mužský potomek Edward zemře dřív, než usedne na trůn (byl totiž velmi často nemocný), ho přesvědčil, aby svatbou navázal spojenectví. Prvně však chtěl svou nastávající vidět. Do Klevska poslal několik svých rádců, aby mu popsali, jakých krás oplývá Anna Klevská. Jenže Anna byla vychována starou školou a jakékoliv odhalování či kontakt s cizími lidmi nebyl povolen. Skryla se do svých komnat a pustila k sobě jenom Jindřichova dvorního malíře Hanse Holbeina mladšího.

Podle tehdejších zvyků měly portréty zachytit tu nejkrásnější možnou podobu, i když je na hony vzdálená předobrazu. Holbein Annu vyobrazil jako krásnou dámu a její nedostatky do portrétu nezahrnul.

Nejhorší noc jejich života

Vyslanci docestovali zpátky do dvora i s portrétem. Jakmile ho Jindřich spatřil, se svatbou souhlasil. Kruté pravdy se mu dostalo, když Annu poprvé spatřil na vlastní oči; obličej měla údajně posetý jizvami po neštovicích a celý flekatý. Sama Anna také netušila, jak její budoucí muž vypadá, své rozhořčení nad královou obézní postavou si ale nechala pro sebe. Dalším problémem byla jazyková bariéra: Jindřich neuměl německy a Anna zase anglicky.

K manželství by nemuselo dojít, kdyby Anglie nebyla obklopena nepřáteli. Jindřich pro její vlastní bezpečí neumožnil Anně odcestovat zpět do rodné vlasti a také se bál, že rozzuří a poštve proti sobě celé Klevsko, když se Anna vrátí bez snubního prstenu a titulu královny. Dne 6. ledna 1540 se vzali. Svatební noc byla ohromná tragédie.

Jindřich své rozčarování popsal: ,,... nic v sobě nemá pěkného a vypadá špatně zepředu i zezadu. Povislá prsa i jiné znaky ve mně vyvolaly jistotu, že už není pannou. Její tělo nemá nic, co by vyvolalo jakékoli touhy." Začal jí přezdívat vlámská kobyla.

Šťastný rozvod

Jejich vztah spěl od pěti k nule. Manželé se jeden druhému často vyhýbali, zřejmě nikdy neprolomili intimní a jazykovou bariéru a oba byli z celé situace nešťastní. Šest měsíců od svatby přišel Jindřich VIII. s nabídkou rozvodu. Pyšná Anna nejdřív rozvázání manželství odmítla, ale po představě, že by skončila jako Anna Boleynová, se k tomu naklonila. Přesvědčilo ji až tučné odškodnění - Jindřich na ni přepsal dva zámky, věnoval jí služebnictvo a doživotní příjem. Rozvedli se v létě 1540.

Po nabytí svobody se přesídlila do jednoho ze zámků a učila se angličtinu. Našla si spoustu milenců, ale žádný z nich se nestal manželem. Přestože se s Jindřichem už neviděla, honosila se titulem králova sestra a měla vřelý vztah s jeho dcerami královnou Marií a Alžbětou.