Výsledky simulace odhalují ostrý kontrast se současným stavem rozmanitosti savců na celém světě a zdůrazňují škodlivé dopady lidské činnosti na ekosystémy. A jak by vypadala Země bez lidí? Podívejte se na video:
Krásné i smutné zároveň, že?
Vliv lidských činností je děsivý
Z výzkumu vyplývá, že lidská činnost významně snížila rozmanitost savců na celém světě. Současná mapa rozmanitosti savců ukazuje, že Afrika je jedinou oblastí s vysokou hustotou velkých savců. Naopak v jiných částech světa, včetně severní Evropy a Severní a Jižní Ameriky, došlo k dramatickému poklesu rozmanitosti savců.
Mapa tak naznačuje, že bez zásahů člověka by se svět podobal Serengeti s pestrou směsicí zvířat, kterým se daří v různých regionech. Například severní Evropa by byla domovem zvířat, jako jsou vlci, losi, medvědi, sloni a nosorožci. Studie zdůrazňuje, že bohatá rozmanitost savců, která se vyskytuje v Africe, není způsobena pouze jejím klimatem, ale spíše odráží absenci lidských činností, které vyhubily velké populace zvířat v jiných regionech.
Snahy o ochranu přírody a potřeba obnovy
Výzkum slouží jako připomínka probíhajícího šestého masového vymírání, které je způsobeno lidmi. V posledních letech se zintenzivnilo úsilí o ochranu přírody, jehož cílem je zmírnit celosvětový úbytek druhů. Studie zdůrazňuje význam obnovy přírody na základě výchozího stavu, který poskytuje přirozené rozšíření velkých savců. Naznačuje, že oblasti jako Texas, sousední regiony a severní Argentina-jižní Brazílie mohly ukrývat značný počet velkých zvířat, nebýt vlivu člověka.
Důsledky pro ochranu biologické rozmanitosti
Ztráta rozmanitosti savců má hluboké důsledky pro ekosystémy po celém světě. Lidská činnost, která je poháněná využíváním přírodních zdrojů, narušila potravní řetězce, způsobila rozsáhlé vymírání a změnila ekosystémy. Studie zdůrazňuje potřebu změny paradigmatu v interakci člověka s přírodou, podpory udržitelných postupů a ochrany zranitelných druhů.
Mapa nakreslená vědci, která znázorňuje hypotetické přirozené rozšíření velkých savců v nepřítomnosti člověka, představuje střízlivou vizi toho, jak by Země mohla vypadat. Studie, v rámci níž mapa vznikla, zdůrazňuje škodlivý dopad lidské činnosti na rozmanitost savců a vyzývá k celosvětovému úsilí o obnovu a ochranu ekosystémů. Slouží jako výzva k akci pro jednotlivce, komunity a vlády, aby si osvojili udržitelné postupy a upřednostnili ochranu vzácných biologických druhů naší planety.
A jak by vypadala Země, kdyby evoluce šla jiným směrem?
Stejně tak by měla pro krajinu a celou Zemi významné důsledky i přítomnost neandrtálců ve světě bez moderních lidí. Neandertálci byli stejně jako jejich protějšky z rodu Homo sapiens zručnými výrobci nástrojů a lovci. Jejich činnost by různými způsoby formovala životní prostředí, což by mohlo změnit vegetační vzorce a rozšíření živočichů. Zmizení moderních lidí mohlo neandertálcům umožnit prosperovat a pokračovat v jejich vlastní evoluční trajektorii.
Kromě toho by nepřítomnost lidí měla zásadní dopad na ekosystémy a biologickou rozmanitost Země. Člověk byl zodpovědný za vyhynutí mnoha druhů, což způsobilo značný úbytek biologické rozmanitosti. Bez zásahů člověka by míra vymírání byla podstatně nižší, což by umožnilo vytvořit rozmanitější a vyváženější ekosystém. Úbytek druhů způsobený lidskou činností, jako je lov a ničení stanovišť, narušil ekologické vztahy a vedl k nerovnováze v potravních řetězcích. Ve světě bez člověka by tyto ekosystémy byly stabilnější a samoregulující se.
Celkově by se svět bez moderního člověka vyznačoval hojnější a rozmanitější škálou druhů, včetně velkých savců a dávných příbuzných člověka. Krajina by byla méně pozměněná, s nedotčenými oblastmi divočiny a neporušenými ekosystémy. Absence vymírání způsobeného člověkem by zachovala druhy, které by byly ztraceny pro historii, což by umožnilo vytvořit bohatší a živější svět přírody. Přestože si nelze přesně představit přesný stav Země bez moderního člověka, je jasné, že naše přítomnost má na planetu a její obyvatele hluboký a často škodlivý dopad.
Zdroje: www.ecowatch.com, www.dailymail.co.uk, www.livescience.com
