Takto bude vypadat mapa světa v roce 2100. Část kontinentů zcela zmizí z povrchu Země

Jarouš M Komořanský | 25. 12. 2022

Na nepříznivé prognózy naší budoucnosti jsme si již zvykli. To, jak naše planeta skončí, máme v rukou my sami. I na nás závisí přicházející klimatické změny, díky nimž se svět zcela změní. Už na konci tohoto století zmizí několik zemí z povrchu zemského a pohltí je voda.

Mapa světa v roce 2100 bude vypadat zcela jinak, než jak ji známe celý náš život. Samozřejmě nebudou vzestupem hladiny moří postiženy všechny světadíly stejně. Když se však podíváme na scénář Jaye Simonse, hladina moří se neustále drasticky zvyšuje. Zpráva, kterou vypracovalo Hadleyovo centrum britského meteorologického úřadu, zkoumá, jak budou do roku 2100 ovlivněny výkyvy počasí, přírodní katastrofy, obchodní toky, produkce potravin a zabezpečení vody, pokud budou emise skleníkových plynů pokračovat podle scénáře "business as usual".

Na video o tom, která města se ocitnou pod vodou, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Děsivá prognóza

Je třeba mít na paměti, že pokud svět přijme rychlá a významná opatření ke zmírnění emisí skleníkových plynů tak, aby v roce 2040 dosáhly svého maxima a poté klesly, mohla by se děsivá čísla snížit. Nyní to totiž vypadá, že pokud nic neuděláme, může být do konce století v Singapuru téměř 445 000 lidí ročně postiženo povodněmi.

Četnost a intenzita povodní v jihovýchodní Asii se zvýší o celých 77 % a i když riziko povodní v regionu stoupne, teploty teplých dnů se zvýší v průměru o 4,3 °C a počet dnů sucha se zvýší o 5 %. Kdybychom však přijali potřebná opatření, výsledek je neskutečný: Simons tvrdí, že by se počet lidí v Singapuru postižených povodněmi snížil ze 445 000 na 20 a v jihovýchodní Asii by se nárůst četnosti povodní omezil na 51 % a teploty teplých dnů by se zvýšily pouze o 1,2 °C. Předpokládaný nárůst počtu dnů sucha by se rovněž snížil na 3 %. Všechny tyto prognózy byly vydány ve zprávě "Dynamika klimatických změn u člověka", kterou v Londýně představilo britské ministerstvo zahraničí a Commonwealthu (FCO) již v roce 2014! Takže se nám tento raketový nástup trochu zpomalil už nyní.

Voda pohltí státy, ale přitom jí bude nedostatek?!

V Asii patří k faktorům určujícím dopad změny klimatu vysoká hustota obyvatelstva ve velké části jižní a jihovýchodní Asie, rychle rostoucí populace ve východní Asii a stávající nedostatek potravin a vody v regionu. I proto je zde riziko záplav nejvyšší a platí asi pro 70 % území Asie. V nízko položených pobřežních oblastech v jižní Asii by mohlo dojít až k 78% nárůstu rizika říčních záplav a k ohrožení desítek milionů lidí povodněmi ročně. Spolu se záplavami se ovšem výrazně se zvýší poptávka po vodě na zavlažování v jižní, východní a jihovýchodní Asii, což Organizace OSN pro výživu a zemědělství připisuje růstu populace a stravovacím preferencím rostoucí asijské střední třídy. Ta se totiž uchyluje k potravinám náročnějším na zdroje, jako je pšenice, rýže a maso. Předpokládá se, že ve východní Asii vzroste potřeba vody až o 24 %.

Podívejte se na mapu světa v roce 2100. Spoustu území pohltí oceán
Magazín

Podívejte se na mapu světa v roce 2100. Spoustu území pohltí oceán

Které země a kontinenty budou nejvíce postiženy?

V důsledku globálního oteplování by se jako první ocitlo pod vodou těchto 10 zemí, které jsou většinou ostrovní státy. Skládají se tedy z řetězců malých ostrovů, které může velmi snadno zničit jedna obrovská vlna. Tyto země a mnohé další se v důsledku globálního oteplování ocitnou pod vodou. Nyní zde žije 147 až 216 milionů lidí. I když všichni doufáme, že se katastrofa nenaplní, zdá se, že je to zcela nevyhnutelné.

Nejvíce budou trpěl Maledivy, které leží v průměru pouhých pět metrů nad hladinou moře. Organizace Ecowatch prohlásila Maledivy za první zemi, která se v důsledku změny klimatu ocitne pod vodou. Půjde až o 77 % této země do roku 2100, nebo dokonce i dříve.

Hned za Maledivami jsou nádherné Marshallovy ostrovy v Oceánii, skromná země s méně než 70 tisíci obyvateli. Ostrovy se staly obětí globálního oteplování s extrémními dopady, kde se střídají ničivé záplavy s vlnami sucha.

Také ostrovní stát Kiribati je ohrožen stoupající hladinou vody již velmi dlouho.

Některé tyto státy pak skupují jiné ostrovy, kam chtějí evakuovat nejvíce ohrožené obyvatele. Tuvalu je maličká země s pouhými devíti ostrovy a rozlohou pouhých deset čtverečních kilometrů, která leží jen dva metry nad hladinou moře. Tuvalu se dlouhodobě potýká s nestálým počasím, které může být důsledkem globálního oteplování.

Souostroví Šalamounovy ostrovy je další na řadě. Podle deníku The Guardian právě nedávno podlehlo rozbouřenému moři pět ostrovů této země a blížící se moře ohrožuje obyvatele ostrovů svými gigantickými vlnami. Přestože v Bangladéši je povodněmi ohroženo pouhých 7 % obyvatelstva, počet ohrožených osob dosahuje více než 10 milionů. Bangladéš sužují záplavy, cyklóny, přívalové deště a tornáda, které vláda nedokáže zvládnout a ročně tak umírají desetitisíce lidí.

Filipíny se skládají se z tisíců a tisíců ostrovů. Podle odhadů ekologů se pod vodou brzy ocitne 167 000 hektarů půdy této země, kde je období dešťů od července do října velmi silné. Vláda se proto snaží vzdělávat obyvatele žijící v rizikových oblastech a doufá, že se jí podaří zachránit 6,2 milionu lidí.

Jedno z největších nebezpečí hrozí i Egyptu, jehož pobřežní linie je hustě osídlena. Podle zprávy může Egypt přijít o 6,1 milionu obyvatel, pokud se hladina Středozemního moře zvýší, byť jen o jediný metr. Desítku nejohroženějších zemí pak uzavírají Papua-Nová Guinea a Fidži.

V roce 2100 zkrátka nikdo náš svět nepozná, jak říká toto video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.insidermonkey.com, earthlymission.com, www.eco-business.com, www.livescience.com, www.quora.com

Tagy Asie Bangladéš Egypt globální oteplování Jihovýchodní Asie klimatické změny moře povodeň Singapur Země