Muž, který ukřižoval Spartaka, dopadl ještě hůře. Crassa popravili žhavým zlatem

Laurence Olivier jako Crassus ve snímku Spartakus z roku 1960

Laurence Olivier jako Crassus ve snímku Spartakus z roku 1960

Foto: Profimedia.CZ

Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l – 53 př. n. l.) celý život jen šplhal a bohatl. Účel mu byl přitom dražší než čest a dobré vztahy, takže si nadělal spoustu nepřátel. Přesto se stal společně s Juliem Caesarem a Gnaeem Pompeiem nejmocnějším mužem Říma, než ho potkal krutý konec.


Crassus přišel k bohatství díky spojenectví s vojevůdcem Sullou, který usiloval o neomezenou vládu nad Římem. Tažení se zdařilo, Sulla se stal diktátorem a překopal ústavu tak, aby byla římská demokracie stažena na minimum a on sám si mohl užívat absolutní moci. Zároveň se tvrdě vypořádal se svými odpůrci; tisíce Římanů nechal popravit a zabavil jim majetek. Ten potom přerozdělil mezi své věrné; velký podíl získal i Crassus.

Vydělal na lidském neštěstí

S tučným vstupním kapitálem se dají dělat velké investice a Crassus nelenil, aby své zlaťáky rozmnožil. Zaměřil se na obchod s otroky, kde se tradičně daly vydělat závratné sumy. K tomu sestavil zřejmě první profesionální hasičský sbor v historii. Neučinil tak ale z žádných bohulibých pohnutek, účelem byl opět zisk. Hořící dům nechal svými muži uhasit až poté, co jeho majitele přinutil, aby mu dům prodal za mizivou cenu.

Crassus tak za pakatel přišel k četným nemovitostem, jejichž oprava ho stála jen nějaký ten materiál, protože práci zastali otroci. Stal se jedním z nejbohatších a nejlakotnějších mužů Říma. Začal se cpát do politiky.

Crassovu cestu za pohádkovým bohatstvím mapuje anglické video:

Zdroj: Youtube

Jatka ve vlastní armádě a porážka Spartaka

Sulla v Římě zavedl nepříliš etický precedent, že na nejvyšší pozice dosáhnou jen nejsilnější vojevůdci. Crassus se tedy vyšvihl do čela jednoho z římských vojsk a protože nebyl zrovna přirozeným lídrem, kterého by vojáci následovali z čisté loajality a obdivu, disciplínu v jejich řadách utužil krutostí. Nechal je nastoupit do řady a každého desátého popravil.

Bylo to právě Crassovo vojsko, které svedlo finální bitvu se vzbouřenými otroky vedenými slavným Spartakem. Poraženým vojevůdce připravil hrůzný konec. Podél cesty Via Appia nechal vztyčit 6000 křížů, na nichž zajatci v bolestech pomalu umírali. Zda mezi nimi byl i sám Spartakus, jak to líčí hollywoodský film, není jisté. Podle římských historiků zahynul už během boje.

Kirk Douglas jako Spartakus

Skutečný příběh Spartaka: Slavný film je hodně zkreslený. Nebyl čestným hrdinou

Osudná válka proti Parthům

Crassus nakonec dosáhl svého cíle a stal se nejvyšším vůdcem Říma, radost mu kazil jen fakt, že se o tento post musel dělit spolu s Juliem Caesarem a Gnaeem Pompeiem v rámci takzvaného triumvirátu. Chtěl se předvést, že je nejsilnější, a tak zaútočil na Parthskou říši, na kterou si Římané dosud netroufali.

Brzy se přesvědčil, že k tomu měli důvod. Parthské vojsko bylo sice početně slabší, ale jeho lučištníci se uměli i při rychlé jízdě v sedle otočit a střílet vzad, zatímco ustupovali. A zásoby jejich munice se zdály být nekonečné…

Crassus se nakonec rozhodl vyjednávat. Spolu s několika muži se vydal za parthským generálem Surenou, v roce 53 př. n. l. ovšem nemohl očekávat žádnou ženevskou konferenci. Během schůzky se strhla rvačka, ve které byl Crassus poměrně nedůstojně zabit.

Podle některých zdrojů Parthové nalili Crassovi zlato do hrdla až po jeho smrti.Podle některých zdrojů Parthové nalili Crassovi zlato do hrdla až po jeho smrti.Zdroj: Profimedia.CZ

Římský historik Cassius Dius později napsal, že Parthové nalili umírajícímu vojevůdci do hrdla roztavené zlato, aby se tak vysmáli jeho pověstné lakotě. Podle Plútarcha mu pak usekli hlavu a přinesli ji svému králi. Zastihli ho zrovna na divadelním představení řecké hry Bakchantky. Herci při pohledu na Crassovu hlavu dostali ďábelský nápad a vypůjčili si ji od krále jako rekvizitu pro scénu s utrženou hlavou syna šílené Agaué.

Říká se, že Crassovy ostatky nikdy nebyly pohřbeny. Parthové je nechali na pospas ptákům a divé zvěři. Takto neslavně skončil ambiciózní Ŕíman, který vždy sledoval jen vlastní pospěch a neměl s nikým slitování.

Zdroje: www.thoughtco.com, www.worldhistory.org, www.grunge.com

Akční letáky