Režisér Václav Vorlíček nad jinou dívenkou tehdy ani neuvažoval, víc práce mu dalo sehnat k Mařence Honzíka. Tím se nakonec stal syn herečky Gabriely Vránové Ondřej Kepka, který na rozdíl od Veroniky zůstal filmové branži věrný celý život.

Natáčení pro děti tehdy znamenalo báječný rok prázdnin bez školy a rodičů. "Bydleli jsme po hotelích, prošmejdili jsme celé ateliéry na Barrandově, asi jsme dost zlobili," přiznala po letech filmová Mařenka. "Pamatuju si, jak jsme jednou v pauze při natáčení s Ondrou loupali ořechy a pak jsme měli úplně černé ruce. Další scénu jsme proto museli hrát s rukama za zády," vyprávěla v rozhovoru pro Blesk.

Po úspěchu Arabely přišly další role v dětských inscenacích. A Veronika se filmařům líbila i v období dospívání, kdy se měnila v půvabnou mladou dívku. Nabízeli jí úlohy v mládežnických filmech, které propagovaly komunistické ideje a Veronice by pomohly rozjet úspěšnou hereckou dráhu. Ta se ale nechtěla zaprodat politickému režimu, a tak tyto nabídky odmítla. Zachovala tak solidaritu vůči svému otci, který byl původně novinářem, ale z politických důvodů nesměl po roce 1968 psát a musel se živit jako dělník.

Odmítnutí prorežimních rolí v 80. letech zavřelo Veronice dveře na Barrandov jednou provždy, nikdy se tím ale netrápila. Jen když se po revoluci natáčelo pokračování slavné Arabely, zamrzelo ji, že ji tvůrci ani nepozvali na konkurz. "Bylo mi to líto, protože mi nedali ani šanci," přiznala Veronika, která namísto herectví vystudovala pedagogickou fakultu a stala se učitelkou. "Učím na prvním stupni a baví mě to. Snažím se učit formou humoru a strašně se přitom vyřádím," pochvaluje si temperamentní "Mařenka".

Zato v osobním životě se jí v minulosti moc nedařilo, dvě manželství po čase ztroskotala a Veronika zůstala sama na dvě děti. S bývalými partnery však podle svých slov vychází dobře, a tak nikdy neměla důvod k hořkosti. Ve fotogalerii si můžete prohlédnout, jak to filmové Mařence sluší v dospělosti.