více >>

M. Mewes: Primitivní nacistka své ambice vybíjela na ženských vězeňkyních

26. březen 2020 četba na 3 minuty
Margarete Mewes

Margarete Mewes

Foto: John da Cunha/National Archives

Nacistické dozorkyně za druhé světové války byly zvláštním druhem žen. Mnohé z nich byly krutější než mnozí muži. Mnohé z nich už před válkou zformovala a nasměrovala nacistická německá organizace Svaz německých žen (Bund Deutscher Mädel, BDM). Paradoxně ona z této organizace nevzešla a jako jedna z mála se nedopouštěla bestiálního mučení vězenkyň.

Margarete Mewes se narodila v německém lázeňském městečku Fürstenberg 14. února 1914. Stejně tak jako většina nacistických žen, které vykonávaly funkci dozorkyň, byla i Mewes nevzdělaná, nevyzrálá a lehce ovlivnitelná. Bohužel takové získávaly neomezenou moc tam, kde na lidských životech absolutně nezáleželo. Dokončila pouze základní školu a pracovala jako pomocnice a chůva v rodině lesníka. Později nastoupila jako dělnice do čokoládovny.

Z továrny na munici rovnou do Ravensbrücku

Mewes se hrdě hlásila k nechvalně známé německé odborové organizaci DAF (Deutsche Arbeitsfront). Od roku 1036 pracovala v muniční továrně Fürstensee. Počátkem roku 1939 se ucházela o místo ženské stráže v koncentračním táboře Ravensbrück, který byl nedaleko jejího rodného města. Ravensbrück byl od samého počátku určen výhradně pro ženy. V polovině května 1939 tam bylo převezeno přibližně 900 vězenkyň. Mewes nastoupila k výcviku do Ravensbrücku1. července a od srpna 1939 zastávala funkci ženské stráže tzv. Aufseherin. V Ravensbrücku zůstala do ledna 1943 a jejím úkolem bylo dohlížet na pracovní skupiny vězeňkyň mimo tábor.

V bunkru svědkem nejbrutálnějších výslechů

Do dubna 1945 zastávala funkci dozorkyně v Zellenbau (trestní blok, tzv. bunkr), který sloužil se 78 celami jako vězení. Dle očitých svědků nebyla Mewes, na rozdíl od jiných Aufseherinnen, zlá, naopak byla pracovitá a neúplatná a s vězeňkyněmi zacházela v rámci možností slušně. Při příchodu Rudé armády 28. dubna 1945 z Ravensbrücku utekla do Lauenburgu.

Soudní proces

19. června 1945 byla zatčena a na prvním procesu s válečnými zločinci z koncentračního tábora Ravensbrück byla vězeňská dozorkyně Maragerete Mewes dne 3. února 1947 odsouzena k deseti letům odnětí svobody. Propuštěna byla 26. února 1952. Při výslechu prohlásila, že nenese žádnou vinu, a že tak bezvýznamný člověk jako ona nemůže nést za zločiny žádnou odpovědnost.

Život na svobodě

Po propuštění se přestěhovala do německého města Hameln v Dolním Sasku a později do Körbecke (Severní Porýní-Vestfálsko), kde pracovala jako servírka. V srpnu 1968 se provdala a vedla všední život. Zemřela 12. prosince 1998 v německém městě Soest. Po celý svůj život ani na vteřinu nezapochybovala, že by se kdy někdy dopustila zločinu nebo byla součástí systému.

 

Zdroj: Rodzinaravensbruck

Akční letáky