více >>

Stala se asistentkou Doktora smrt v Osvětimi. Cena za přežití byla vysoká

18. březen 2020 četba na 5 minut
Margita Schwalbová

Margita Schwalbová

Foto: https://www.fmed.uniba.sk/pracoviska/kniznica/katalogy/historicka-zbierka/schwalbova-margita/&© 2008

Margita Schwalbová, mladá židovská medička deportována do koncentračního tábora Osvětim od mládí snila o profesi lékařky a chtěla zachraňovat lidské životy. Jako asistentka „Anděla smrti“ se jí povedlo lstivou manipulací zachránit v Osvětimi řadu lidských životů. Její odvážné činy v době komunismu upadly v zapomnění.

Slovenská židovská dětská lékařka a spisovatelka se narodila 29. září 1915 v Liptovském Mikuláši. Byla čtvrtým a nejmladším dítětem v rodině obchodního zástupce Alberta Schwalba a jeho manželky Ely. Manca, jak jí rodiče přezdívali, začala po maturitě na gymnáziu v roce 1933 studovat na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě medicínu. V roce 1938 byla pro svůj židovský původ v pátém ročníku ze studií vyloučena. Ani po odchodu z univerzity však nepřestala snít o práci lékařky, proto se počátkem roku 1941 přihlásila v Ústředně Židů na ošetřovatelský kurz. Od vypuknutí druhé světové války byla rasově pronásledována a na jaře 1942 byla převezena do sběrného tábora Patrónka v Bratislavě a odtud byla deportována do koncentračního tábora Osvětim. Později také – při pochodu smrti – prošla koncentračním táborem Ravensbrück a Neustadt-Glewe. V Osvětimi strávila celou dobu války.

Tam ji přiřadili do ženské části nemocnice koncentračního tábora na tzv. revír, kde pracovala jako zdravotní sestra. Podle svých možností pomáhala ostatním vězeňkyním. Denně viděla a zažila tolik utrpení, bolesti a strachu, které nejdou žádnými slovy popsat. Viděla mladé dívky vrhající se na dráty nabité elektřinou, jen aby unikly smrti v plynové komoře.

Dennodenně ji provázela smrt, byla přímým svědkem mnoha neetických lékařských experimentů. Jednalo se zejména o sterilizace zdravých žen i mužů a interrupcí v nejvyšším stadiu těhotenství. Viděla, jak vězňům pod záminkou očkování proti tyfu byly do jejich srdcí aplikovány fenolové injekce, po kterých nastala téměř okamžitá smrt.

Často propadala bezmoci a pochybovala o smyslu života. Vždy se však z takových myšlenek vymanila, aby mohla nadále pomáhat druhým. Pro vězně kradla potraviny, těžce nemocné překládala mezi zotavující se pacienty, schovávala je pokaždé, když uviděla přijíždějící nákladní auta, která měla nemocné odvážet na smrt. Velmi obratným způsobem manipulovala s kartotéčními listy vězňů, žijící zaměňovala za nebožtíky, v nemocnici ukryla ty, kteří měli jít na smrt, držela je za ruce, hladila po tváři, utěšovala je před strachem ze smrti. Zachránila mnoho lidských životů.

Nedobrovolnou asistentku dělala také nechvalně známému dr. Mengelemu. Mengele přezdívaný jako „Anděl smrti“ poslal za své jednadvacetiměsíční působení v Osvětimi na smrt přibližně 400 000 vězňů. Když Mengele při ranní vizitě diktoval Margitě čísla vězeňkyň určených do plynové komory, přepisovala je za čísla již nežijících a pokud si archy po vizitě s sebou Mengele neodnesl, v přepisování pokračovala. Mengele byl ztělesněním zla, psychopatické, nepříčetné a nevyzpytatelné individuum, posílal bezbranné lidi na smrt, které se sám velmi bál. Když posílal vězně do plynu, prozpěvoval si u toho Traviatu. Jeho kamenný výraz se změnil pouze tehdy, když v transportu uviděl dvojčata nebo člověka s trpasličím vzrůstem. Na těch dělal své genetické pokusy.

Jedné lednové noci roku 1945 nastoupila Margita s ostatními vězeňkyněmi na pochod smrti. Pochod byl dalším pokračováním boje o holý život, pomáhala slabším ženám, podpírala je, jenom aby se nezastavily. Kdo se zastavil, byl bez milosti zastřelen. Z Osvětimi pochod smrti směroval do Ravensbrücku a poté do dalšího tábora v Neustadt-Glewe. Margita přežila a v květnu 1945 se dočkala svobody.

Po válce dokončila studium medicíny v Praze a v roce 1947 promovala. Vybudovala si úspěšnou kariéru jako dětská lékařka. Počátkem padesátých let nastoupila na 2. dětskou kliniku Fakultní nemocnice v Bratislavě a počátkem šedesátých let se stala docentkou v oboru pediatrie. V 56 letech odešla raději do starobního důchodu, jelikož byla označena za politicky nekorektní. Ani to ji neodradilo a věnovala se přednáškové činnosti, chodila na besedy, vyprávěla o holokaustu, válce, xenofobii, nenávisti, o činech, na které by nikdy nemělo být zapomenuto.

Od svého mládí se zabývala také literární tvorbou, psala krátké prozaické útvary a povídky. Debutovala knihou Vyhaslé oči (1948) a Žila jsem životy druhých (2001), ve kterých psala o osvětimských hrůzách.

Doc. MUDr. Margita Schwalbová zemřela 30. 12. 2002 ve věku 87 let.

Zdroj: RSS - Žurnál - Spoločnosť

Akční letáky