Maria Mandel se narodila v roce 1912 do rodiny rakouského ševce. Když Hitler spojil Rakousko s Německem v rámci tzv. anšlusu, přestěhovala se do Mnichova a začala si budovat kariéru v řadách nacistů. Fanatismus a surový charakter ji vynesl na nejvyšší příčku v Osvětimi, kterou mohla jako žena získat. Od roku 1942 velela nejen místnímu ženskému vězeňskému táboru, ale také veškerému ženskému personálu.

Ze své pozice poslala do plynových komor okolo milionu žen a dětí, které osobně při příjezdu transportů vybírala. Ráda stávala u brány a sledovala kolemjdoucí vězně. Kdo se otočil a podíval se jí do očí, o tom už spoluvězni nikdy neslyšeli.

Na svůj tvrdý charakter měla Maria Mandel jednu pozoruhodnou vášeň: milovala hudbu. V Osvětimi založila ženský orchestr, který měl být jakousi konkurencí k místnímu orchestru mužskému. Zpočátku v její formaci mohly působit pouze ženy árijské krve, ale zřejmě pro nedostatek hudebnic v řadách německých dozorkyň posléze dovolila účast i židovským vězeňkyním.

Vedením orchestru Mandel pověřila neteř slavného skladatele Gustava Mahlera Almu Rosé, virtuózní houslistku, kterou ve 30. letech znala celá Evropa. Nacistická okupace bohužel Almu zastihla zrovna v době, kdy působila v Holandsku. Při pokusu o útěk do Švýcarska byla zadržena a odvlečena do Osvětimi.

Na Almu Rosé si nikdo z nacistických dozorců nedovolil vztáhnout ruku. Těšila se určitých výsad a prosazovala je i pro ostatní členky orchestru. Většina hudebního ansáblu díky tomu pobyt v koncentračním táboře přežila, o to ale smutnější byly jejich vzpomínky. Hudebnice byly nuceny hrát při ranních nástupech, při příjezdu transportů, během selekce lidí, kteří byli posíláni do plynových komor, i při četných popravách. Táborem zněl Grieg, Schubert, Mendelssohn, Beethoven, často i Chopin.

V dubnu roku 1944 Alma Rosé za nevyjasněných okolností zemřela a orchestr se začal rozpadat. Jeho členky byly postupně zařazovány na nucené práce a později deportovány do Bergen-Belsenu.

Brzy na to už začal kolabovat i nacistický režim. Karty se obrátily. Maria Mandel byla zadržena americkou armádou a předvedena před soud v Krakově, který nad ní vynesl rozsudek smrti oběšením. V cele se paradoxně setkala se svou bývalou vězeňkyní, Polkou Stanisławou Rachwałowou, která přežila osvětimské peklo, ale po komunistickém převratu putovala do vězení za aktivity proti novému režimu. Maria Mandel ji údajně před svou smrtí požádala o odpuštění.