Členové SS hledali na pozici dozorkyň svobodné ženy ve věku od 21 do 45 let. Valná většina z nich neměla žádné zkušenosti s vedením velké skupiny lidí. To se časem změnilo. Noví rekruti trénovali v koncentračním táboře Ravensbrück, který byl sám o sobě krutým místem. „Školení“ trvalo maximálně půl roku a během něj se ženy učily, jak trestat vězně a jak udržovat maximální pracovní nasazení dělníků. Poté byly ženy rozřazeny do jednotlivých táborů. Obvykle měly na starosti pouze vězenkyně ženského pohlaví. V táborech měly zajišťovat dodržování přísných pravidel.

Snad nejhorší ze všech dozorkyň byla Maria Mandel, které se přezdívalo Bestie. Jako jedna z prvních nastoupila do ženské části Osvětimi. Na jejích bedrech spočívá smrt až 500 000 žen a dětí.

Maria se narodila v roce 1912 v Horním Rakousku. Po německé okupaci se přestěhovala do Mnichova a začala pracovat ve svém prvním táboře, Aufseherin v Lichtebnurgu. O necelý rok později byla převelena do Ravensbrücku, kde ji pro její kruté chování obdivovali ostatní zaměstnanci. V roce 1942 získala vedoucí pozici v táboře Auschwitz II – Birkenau.

Drsná a krutá dozorkyně údajně stávala u vchodu do tábora a každého, kdo na ni pohlédl, nechala popravit. Nejvíce si užívala selekce dětí, které posílala do plynových komor. V táboře kvůli své vášni pro vážnou hudbu zavedla ženský orchestr. Ten hrál u všech událostí, které se v táboře děly. Zvuk linoucí se hlavně ze smyčcových nástrojů doprovázel také vězně při cestě do plynových komor. Mandel věřila, že hudba pomůže vězňům vypořádat se s tím, co je čeká a zároveň ji to usnadní práci.

Někdy si přímo před plynovou komorou vybírala své oblíbené „domácí“ vězně, které si ponechala jen pro sebe a mučila je, dokud ji neomrzeli. Sama jim říkala „moji mazlíčci“. Na konci války, roku 1944 byla převelena do tábora Muhldorf u Dachau. O necelý rok později z něj utekla a brzy poté ji zatkly americké ozbrojené jednotky. Při výslechu uvedla, že jejím nejoblíbenějším obdobím bylo dětství a dospívání. Tvrdila, že jen tehdy byla skutečně šťastná. I přesto však byla své práci v koncentračních táborech velmi oddaná. Roku 1946 byla předána do Polska, kde byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Ještě předtím se ve vězení setkala se svou bývalou vězenkyní, Stanisławou Rachwałowou. Údajně Mandel ještě před její smrtí dostihlo svědomí a na záchodech se Polky ptala, zda ji může odpustit. Oběšena byla v lednu roku 1948 ve věku 36 let.