Marie Alžběta (řečená Liesl) byla v pořadí pátou dcerou vládkyně Marie Terezie. Narodila se roku 1743 a už odmalička svou matku trápila. Jako miminko se zpočátku nevyvíjela dobře, vůbec nepřibírala na váze a blinkala. Během života jí navíc trápila štítná žláza, která ji také zohyzdila. Arcivévodkyně se nakonec nikdy nevdala.
Prostořeká a zlobivá
Údajně se její zdravotní stav zlepšil po podávání čokoládového nápoje. Od té doby už dívenka prospívala velice dobře, a s tím se ji také začal rozvazovat jazyk.
Časem začínala být Marie vůči svému okolí prostořeká a drzá. Odmlouvala, byla roztěkaná a pořád vymýšlela nějaké nekalosti. Příliš se jí nechtělo vysedávat hodiny ve škole a vzdělávat se tak, jak to vyžadovala Marie Terezie. Pro tu byla nejdůležitější poslušnost a kázeň. Kvůli dívčině odporu se u ní vystřídala řada vychovatelek a dokonce i jeden vychovatel. (Zdroj: cs.wikipedia.org )
Z krásky šeredkou
Kromě toho, že měla mladá arcivévodkyně tak prudkou povahu, vynikala také v mládí svou krásou. Její matka toho chtěla strategicky využít a výhodně ji provdat.
Marie Alžběta v době své krásy
Ač se nabízela řada vhodných ženichů, Marie Terezie se nakonec rozhodla vyčkat na bohatšího a mocnějšího nápadníka. To ale neměla dělat.
Když bylo Marii Alžbětě 24 let, propukla ve Vídni epidemie neštovic. Tato nemoc byla metlou mnoha lidí, stejně jako celé rodiny Marie Alžběty. Stála život několik sourozenců mladé arcivévodkyně, a ona sama se smrti jen zázrakem vyhnula.
Daní za to však byly ošklivé puchýřky a rudé skvrny zasahující to, na co byla nejvíce pyšná - její dříve krásnou tvář. Pro všechny mužské nápadníky byla nyní „poďobaná Rakušanka“ s minimální šanci na sňatek. (Zdroj:www.novinky.cz)
Zraněná duše mluvila ostrým jazykem
Když už nemohla vládnout svou krásou, rozhodla se vsadit na svůj ostrý jazyk. Deprese se zkažené tváře přeměnila na zraňující narážky, kterými častovala své okolí.
O 7 let později přišla další rána. Marii Alžbětu zasáhla další nemoc- zánět okostice, konkrétněji zubu. Bolest při tomto onemocnění je opravdu ostrá a život otravující. Je nutné ihned odstranit zubní kaz a vyčistit kořenové kanálky. Kromě toho je někdy nutné vytrhnout napadené zuby. „Nebohá Alžběta má na tváři vřed, který jí už zvenku otevřeli, a kromě toho jí třikrát vytrhli zub,“ podotkla tehdy k jejímu stavu Marie Terezie.
Ztracené sebevědomí
Nakonec ji zachránilo to, že se stala po smrti své matky abatyší ženského konventu v Innsbrucku.
Po smrti své matky se Marie Alžběta stala abatyší ženského konventu v Innsbrucku
Součástí komplexu bylo i dvanáct urozených dam, které k ní i přes její vzhled vzhlížely. Díky tomu zase nabyla sebevědomí, vrátil se jí zdravý smysl pro humor a zůstal charakteristický ostrý jazyk. Zároveň zavedla mnohé potěšující změny, které dámy ocenily. Díky ní si mohly zdobit šaty živými květy či krajkami.
Krocaní laloky
Ve středních letech začala arcivévodkyni trápit štítná žláza. Kvůli tomu se ji na krku objevily tři laloky. Dokázala si z nich však udělat legraci a občas svým hostům předváděla, jak jimi dokáže hýbat ze strany na stranu. Vysloužila si díky tomu přezdívku „Volatá Liesl“.
Do své smrti nakonec zůstala bez manžela a bez dětí. Společně se sestrou Marií Annou zůstaly jedinými „starými pannami“ celé rodiny.
Dokonce se oženil i Mariin bratr Josef II, který byl - stejně jako ona - prostořeký a ironický.
Volatá Liesl zemřela v hlavním městě Horních Rakous v září roku 1808.
