Švédský hrabě Axel von Fersen se na francouzském dvoře poprvé objevil v roce 1773, když bylo jemu i Marii Antoinettě 18 let. Při prvním setkání se viděli jen letmo, ale v lednu následujícího roku se zapovídali na maškarním plese a padli si do noty. V roce 1779 Fersen vstoupil do služeb Ludvíka XVI. a usadil se ve Versailles natrvalo. Protože byl ale voják, rozvíjející se románek s královnou přerušila jeho účast v americké válce za nezávislost.
Vrátil se z ní jako hrdina a získal hodnost plukovníka francouzského královského pluku. Marie Antoinetta se v něm jen viděla. Učinila ho jedním ze svých nejbližších přátel a zvala si ho do soukromí Malého Trianonu, kam se zavírala před světem.
Nevěstu si nehledal
Dodnes ovšem nikdo netuší, zda vztah udrželi na platonické úrovni, nebo mezi nimi došlo k intimním stykům. Historikové spekulují, že Fersen dokonce mohl být otcem dvou nejmladších královniných dětí. Důkazy však pro to neexistují.
Sám Fersen se ženit nehodlal. "Nebylo by to přirozené... Nemohu patřit osobě, kterou opravdu chci. Takže raději nebudu patřit žádné," vysvětlil v dopise své sestře.
Po vypuknutí revoluce zachoval královské rodině věrnost a podílel se na organizaci jejího útěku z Paříže. Ten se ale nezdařil, král s manželkou a dětmi zůstali uvězněni v Tuilerijském paláci a Fersen byl nucen uprchnout za hranice. S královnou ale udržoval korespondenci, kterou jeho rodina přísně střežila až do roku 1982.
Dopisy tajné, šifrované a cenzurované
Pro historiky byly zveřejněné dopisy velkou senzací, ale zároveň i oříškem. Milenci svá sdělení opatrně šifrovali, a Fersen navíc některé královniny pasáže zcela přeškrtal. Nemohl tušit, že v roce 2021 budou vědci schopni rozeznat dva různé inkousty a na základě analýzy jejich chemického složení je oddělit od sebe.
"Neskončím, aniž bych Ti řekla, můj drahý a milující příteli, že Tě šíleně miluji, a neprožiji okamžik, aniž bych Tě zbožňovala," svěřovala se Marie Antoinetta v jednom z listů, na jejichž celkovém přepisu odborníci v současné době ještě pracují.
"Podle mého názoru vlastně nezáleží na tom, zda jejich láska byla naplněna či nikoli," míní britský historik Ronald Schechter. "Nic to nemění na frustraci, kterou prožívali, když se nemohli vidět a strachovali se jeden o druhého. Není to typ milostného románu, který končí happy endem."
Zpráva o popravě jeho milované Marie Antoinetty Fersena hluboce zasáhla. Přežil ji o 17 let a ani jeho vlastní smrt nebyla pokojná. Švédský lid ho v roce 1810 křivě obvinil z konspirace proti králi Karlu Augustovi, který náhle zemřel. Během pohřbu byl Fersen ušlapán rozzuřeným davem.
Zdroje: www.smithsonianmag.com, en.chateauversailles.fr, www.newscientist.com
