V té době žilo na zámku kolem 2000 lidí a kapacita latrín nedostačovala. Sluhové sice měli latríny vyprazdňovat, podle dobových záznamů ale očividně nestíhali. Někteří se dokonce při špinavé práci udusili. Cit pro hygienu postrádala většina obyvatel paláce. Zdálo se, že aristokracii bylo úplně jedno, v jakých podmínkách žila. Pokud je tlačil měchýř, neváhali svou potřebu vykonat i na chodbě (Zdroj: en.wikipedia.org). Dámy zase díky objemným sukním neměly problém ulevit si třeba přímo na tanečním parketu. S tělesnou očistou to na dvoře také nebylo valné. Lékaři v 17. a 18. století považovali koupel za zdraví škodlivou, a tak se dvořané i král samotný umývali jen občas. Parfémy a drbátka na vši tak byly nezbytnou výbavou každého obyvatele zámku.

Když se na Versailles přistěhovala koncem 18. století dcera Marie Terezie Marie Antoinetta, byla zděšená. Tělesné výměšky prosakovaly do ložnic skrze zdi, dokonce několikrát otrávily i jídlo v kuchyni. Přeplněný systém odpadních trubek z latrín totiž sem tam praskl a jeho obsah měl volné pole působnosti. Krásnou Rakušanku několikrát zasáhl obsah nočníku, když procházela vnitřním nádvořím. Ve Versailles se před výměšky nikdo neschoval. Možná i proto královna dodržovala přísnou hygienu (Zdroj: en.chateauversailles.fr).

Císařovna si tento návyk nesla již z jejího dětství v Rakousku. Její matka, císařovna Maria Terezie, se snažila vštípit důležitost osobní hygieny mnoha jejím dětem. Marie Antoinetta nebyla ani vyznavačkou nahoty: Vždy odívala plátěné šaty z anglického lnu, které se zapínaly až ke krku. Koupala se většinou ráno a ve vaně také posnídala. Do vody přidávala bylinnou směs obsahující tymián, majoránku a hrubou sůl a jednou za čas i luxusnější vonící pytlík od parfuméra Fargeona. Ten vyvinul přímo pro královnu sáčky naplněné sladkými mandlemi, piniovými oříšky, kořenem slézu bahenního a cibulkou lilie. Po koupeli se Marie Antoinetta věnovala i rituálu péče o pleť, jenž zahrnoval bělení pokožky, použití krému a parfémování. (Zdroj: theconversation.com)

I když je dnes Marie Antoinetta považována za průkopnici koupele, před Francouzskou revolucí se její zvyk obrátil proti ní. Její očista byla označena za "příliš německou" a nevhodnou. Nakonec se ještě začaly šířit zvěsti, že mužské hosty přijímala pouze sedíce nahá ve vaně. Voňavá koupel se stala synonymem jejího rozmařilého života a jedním z důvodů, proč skončila 16. října 1793 v Paříži pod gilotinou.