S příchodem prvních měsíčků se Marie Antoinetta v očích obou dvorů proměnila v ženu a teoreticky se mohla stát matkou příštího francouzského krále, který by byl velmi zadobře s příbuzenstvem ve Vídni. Takto idealisticky to alespoň plánovala nevěstina matka Marie Terezie. Jenomže nevěstě bylo v době svatební noci teprve 14 let a ženich byl jen o rok starší. A zatímco Marii Antoinettu matka o všech intimnostech života manželského náležitě poučila, Ludvíkova výchova byla v tomto bodě zanedbána.

Tlustý a plachý dauphin Marii Antoinettu neokouzlil

Mladičký princ platil za chlapce stydlivého a neohrabaného. Otec a děd ho vnímali jako obtloustlého outsidera a veškerou pozornost věnovali jeho staršímu bratrovi, který naopak ve všem vynikal a dostalo se mu toho nejlepšího vzdělání, jaké budoucí král k výkonu funkce potřebuje. Proti všemu očekávání však bratr zemřel v pouhých 10 letech a za další čtyři roky se odebral na věčnost i otec. Ludvík se tím stal přímým nástupcem svého děda Ludvíka XV., ačkoli s tím původně nepočítal a nejspíš po tom ani netoužil.

Lépe než v přepychových komnatách se cítil v zámečnické dílně, kde se učil manuálním dovednostem. Později ho zlákala i tesařina. Své manželce vlastnoručně vyrobil kolovrátek a s dětskou radostí doufal, že jeho dárek přijme s nadšením. Marie Antoinetta však očekávala spíš šaty a šperky. Kolovrátek komusi věnovala a podivínského manžela odstavila na pokraj svého zájmu.

Manželce snášel modré z nebe, v ložnici si ale neporadil

Ludvík toho evidentně nevěděl mnoho o ženách ani o kralování. Manželce se snažil ve všem vyhovět, ačkoli to královskou pokladnu stálo příliš mnoho peněz. Koupil jí všechno, co si zamanula. Pořádal pro ni honosné plesy, i když jeho samotného společenský život nijak nebavil. Pravidelně chodil spát v jedenáct hodin večer a výjimku nečinil ani o večírcích. Marii Antoinettě jeho nepřítomnost nijak nevadila. Naopak, jednou dokonce nechala posunout všechny hodiny v paláci vpřed, aby si manžel šel lehnout ještě dříve než obvykle.

Pět let po svatbě byl Ludvík korunován na krále, aniž se mu podařilo zplodit potomka. Tchýně Marie Terezie ve Vídni seděla jak na trní a francouzskému dvoru vzkázala, že chyba rozhodně nebude na straně její dcery. Mezitím se Francií začaly šířit anekdoty o králově impotenci. Jiné si braly na mušku mladou královnu a obviňovaly ji, že do svého lože přijímá všechny muže od dvora, s výjimkou vlastního manžela.

Vysvětlil mu to až švagr

Uplynuly další dva roky a břicho Marie Antoinetty bylo pořád ploché jak žehlicí prkno. Francouzi, kteří královnu od začátku neměli nijak v lásce, už nešířili anekdoty potichu, ale říkali je nahlas. Dvůr čelil velké ostudě.

V té době se v jednom pařížském hotelu ubytoval jistý hrabě z Falkensteina a tajně se setkal jak s královnou, tak s králem. Marie Antoinetta byla štěstím bez sebe, že ho vidí - ve skutečnosti to byl totiž její bratr Josef, který do Francie přicestoval inkognito, aby diskrétně zjistil, v čem je problém. Obsah jeho rozhovoru se sestrou a švagrem zůstává neznámý; existuje hypotéza, že Ludvík XVI. trpěl zúženou předkožkou a na radu Josefa podstoupil chirurgický zákrok. O žádné takové operaci se ale nedochoval zápis, a tak se historikové spíš přiklánějí k názoru, že Ludvíkovi do té doby nikdo nevyprávěl příběh o kytičce a včeličce.

Jak naznačují Josefovy dopisy, orgány mladého krále fungovaly bez problémů, ale páru chyběly jak potřebné znalosti, tak vzájemné vášnivé city. Zřejmě to byla pravda, protože po besedě s Josefem se najednou manželské lože zahřálo, brzy přišla na svět první dcerka a po ní tři další děti. Ludvík s Marií Antoinettou zaslali Josefovi děkovný list, protože jim svým zásahem skutečně vytrhl trn z paty.

Rodinné štěstí nicméně nemělo dlouhého trvání; dvě děti zemřely už v raném věku a revoluční běsnění přežila jen prvorozená dcera. To už je ale zase jiná historie.

Zdroje: en.chateauversailles.fr, www.biography.com, www.historyhit.com