Marie Antonie se císařskému páru narodila v listopadu roku 1755 jako 15. dítě v pořadí, a teoreticky se proto dala tak trochu považovat za další "housku na krámě". Její matce v té době bylo už 38 let a panovnické povinnosti ji zaměstnávaly více než kdy jindy, protože se právě řítila do sedmileté války. Čerstvě narozené holčičce zajistila stejně jako svým ostatním dětem nejlepší možné učitele. Osobně na její výchovu ale nemohla dohlížet tak pečlivě, jako to učinila v případě jejích dříve narozených sourozenců.

Antonii dozor autority viditelně chyběl, jelikož se sotva naučila číst a psát a z cizích jazyků pochytila jen pár slovíček. Skvělé výsledky vykazovala pouze v disciplínách, které ji bavily - tedy v tanci a jízdě na koni. Bylo znát, že učitelé si u ní mnoho autority nezískali. (Zdroj: en.wikipedia.org)

Marii Terezii rebelie mladičké princezničky zpočátku příliš netrápila, ale když její další dvě dcery znenadání zemřely na neštovice a třetí nemoc přežila jen se zohavenou tváří, obrátila k Antonii pozornost. Pokud chtěla svá děvčata dosadit na evropské trůny, musela jí nějaká zbýt, a to živá a krásná.

Marie Antonie byla nejen živá, ale přímo živelná. Matka ji začala (poněkud se zpožděním) napomínat, aby se chovala podle dvorské etikety. Jakmile jí dohodla sňatek s budoucím francouzským králem Ludvíkem XVI., důrazně jí vysvětlila, že divoká léta plná her a honů skončila.

Vztah matky s dcerou se přesto nedal nazvat chladným nebo odměřeným. Ve vzájemné korespondenci otevřeně hovořily o intimních tématech, jakým byla například princeznina menstruace. Antonie se totiž vdávala v pouhých 14 letech a francouzský dvůr si vymínil, že musí být v době sňatku "hotovou ženou". Dva měsíce před svatbou princezna matce radostně oznámila, že "generál Krottendorf" konečně přijel. Jen ony dvě věděly, co tato šifra znamená.

Z dospívající Marie Antonie se stala provdaná Marie Antoinetta. Ukázalo se, že obavy o její pohlavní zralost nebyly na místě, protože patnáctiletý ženich na tom nebyl o mnoho lépe. Mladičkému páru se podařilo počít dítě teprve po sedmi letech, kdy se anekdoty o králově neschopnosti donesly až k rakouskému dvoru. Nezkušeného Ludvíka tehdy osobně navštívil švagr Josef a vysvětlil mu, co a jak. (Zdroj: www.biography.com)

Svou matku Marie Antoinetta už nikdy nespatřila, pořád jí ale psala dopisy. Ve Francii se jí ukrutně stýskalo a prosazovala zde hýřivý životní styl, na který byla zvyklá z dětství, kdy ji všichni doma coby nejmladší princeznu rozmazlovali. Tím si vysloužila přezdívku "Madame Deficit" a nenávist prostého lidu. Matka ji marně nabádala, aby se v rozhazovačnosti krotila a naučila se zodpovědnosti.

Když Marie Terezie roku 1780 zemřela, začala si Antoinetta brát její slova a připomínky více k srdci. Postupně se z ní stala skromnější a moudřejší dáma, rozezlené Francouze toužící po krvavé revoluci už ale nepřesvědčila. Po nezdařeném pokusu o útěk k příbuzným do Rakouska byla v říjnu roku 1793 popravena gilotinou.