Poprava Marie Antoinetty: Královnina vtipná věta o gilotině vyvolala pohoršení

Poprava Marie Antoinetty

Poprava Marie Antoinetty

Foto: Profimedia.CZ

Soudní líčení s francouzskou královnou Marií Antoinettou bylo jedním z těch procesů, kdy je rozsudek znám už dopředu. Nenáviděná Rakušanka měla skončit na popravišti stejně jako její manžel. Rozsudek si vyslechla 15. října 1793 v půl páté ráno. Neřekla ani slovo.  

Po návratu do cely požádala o pero a papír, aby napsala pár řádek své švagrové Alžbětě: "Píšu ti, sestro, naposledy. Byla jsem odsouzena, nikoli k potupné smrti - ta čeká jen zločince - ale k opětovnému shledání s Tvým bratrem. Stejně jako on jsem nevinna a doufám, že stejně jako on budu v posledních chvílích silná. Hořce truchlím, že opouštím své děti; víš, že jsem žila jen pro ně, a taky pro Tebe, která jsi pro nás všechno obětovala." (Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Poprava_Marie_Antoinetty)

Dopis bohužel skončil v rukou státního zástupce Fouquiera-Tinvilleho a nikdy nebyl Alžbětě doručen.

"Myslíte, že mi dav dovolí dojít až ke gilotině, nebo mě roztrhá ještě cestou?" zeptala se Marie Antoinetta svého právníka. Tento dotaz byl na místě. Francouzi neměli královu manželku rádi od samého začátku už jen proto, že pocházela z Rakouska. Nesnášeli, když ji Ludvík XVI. zahrnoval luxusními dary a pořádal nákladné plesy, aby se mohla bavit tak, jak na to byla zvyklá z Vídně. Povídali si o ní historky o tom, jak pohrdá chudými. "Nemají chleba? Tak ať jedí koláče!" vyjádřila se údajně o protestujícím davu hladových Pařížanů.

Ve smršti revoluce se veškerý vztek a nenávist nasměrovaly na její osobu. Její smrt měla být poslední tečkou za rozpadající se monarchií (Zdroj: cs.unionpedia.org/Poprava_Marie_Antoinetty).

Poprava Marie AntoinettyZdroj: Profimedia.CZ

Dne 16. října v 10 hodin dopoledne vstoupili do královniny cely čtyři soudci spolu s tribunálním úředníkem, který znovu přečetl rozsudek. Kat Charles-Henri Sanson poté královně svázal ruce za zády a ostříhal jí vlasy. "Občanka Marie Kapetová", jak revolucionáři královnu nazývali, měla být co nejvíce ponížena (Zdroj: allthatsinteresting.com/charles-henri-sanson).

Z nádvoří věznice ji odvezli na náměstí Revoluce (dnešní Place de la Concorde), kde na ni čekal běsnící dav. Marie Antoinetta odmítla pomoc kata a se svázanýma rukama hrdě vystoupala po žebříku na popraviště. Ztratila přitom jednu botu. "Utřete trochu tu gilotinu, vždyť si umažu límeček," řekla katovi.

Revoluční tribunál povolal zpovědníka, ale královna jeho služeb nevyužila. Pokud šlo o kněze, chtěla si vybrat vlastního, avšak nebylo jí to umožněno. Vrávorajíc s jednou botou, nechtěně do kata drkla. "Omlouvám se, pane, neudělala jsem to naschvál," pronesla. Tato slova byla jejími posledními.

Čtvrt hodiny po poledni její hlava spadla do koše pod gilotinou a dav radostně zajásal: "Ať žije republika!"

Jásot nicméně neměl trvat věčně. O necelé dva roky později se karty obrátily a na popravišti pro změnu skončily všechny osoby, které proces proti královně vykonstruovaly. Včetně prokurátora Fouquiera-Tinvilleho, jenž Marii Antoinettu natolik nenáviděl, že odmítl doručit její poslední lístek.

Akční letáky